František Kabelák: Praktická spagyrie

1783

František Kabelák (1902-1969), jeden z nejvýznamnějších českých hermetiků a největších praktikujících znalců všech oborů magie, napsal pro českou hermetickou společnost Universalia knihu Praktická spagyrie, věnovanou „alchymické teorii a universálním předpisům k výrobě kvintesencí a spagyrických přípravků,“ v roce 1940 pro Knihovnu tajných lóžových iniciací (sv. 8), vydanou v edici Eulis.

Pečetí na této knize je Sanův doslov O barvě slézu v umění spagyrickém aneb O přednosti dlouhohrdlých baněk před oněmi s jimadly.

„Přesto se můžeš jedenkráte za svoji bědnou pouť svým uměním přesvědčit, že právě baňka s jimadlem tě může přivést až k jeho vrcholu – purpuru. Purpur je reduplikací zvýrazněné slovo pro oheň. Jak Mistři ujišťují, existuje neměnné pořadí základních barev, a to: modro-černá, zelená, žluto-oranžová, bílá a červená až purpurová.“

A tady je důležité poukázat na onen verš Františka Kabeláka, kde píše o této barvě Díla: „Síra hermetiků je při transparenci purpurově červená a má tentýž kovový lesk jako posvátný skarabeus starých Egypťanů. Merkurius hermetiků je čirou kovovitou vodou. Ve tmě vyzařuje v barvách slézových květů, fluoreskuje a láhev, ve které je uschován, působí jako Crookesova trubice, jelikož výrony vykazují na chloridu stříbra totéž specifické působení. Hermetická sůl tvoří malé, stříbrojasné krystaly, které silně lámou světlo.“

Svědčí totiž o tom, že jakkoliv mohou být spagyrické cesty křivolaké, vlastním důvtipem na světlo přivedeny střetávají se všichni umělci života u jediného.

Aleister Crowley ve svých poznámkách ke „Knize Zákona“, verš II:51, vysvětluje:  „Purpur – ultrafialová barva – je nejpozitivnější barvou. Zelená – nejnegativnější barva – se nachází ve spektru na půli cesty. Magickým obrazem Hadita je proto oko, v němž se nachází rudě žhnoucí stočený had – duchovní rudá ducha přírody, písmeno Šin, nejen pouhý oheň – na vrcholu trojúhelníku čnícího do poloviny kruhu těla Nuit a jde o rozlévající se paprsky osmi barev spektra včetně ultrafialové, nikoliv však ultračervené; rozprostírá se za černým závojem, jak naznačuje další verš. Existuje určitý náznak v tomto ‚purpuru‘, že je spojen se ‚zrakem‘, což by mohlo odhalovat jistou identitu Hadita s mužíčkem-duší těm, kteří mají – schopnost vidět!“

V nakladatelství HORUS vyšel tento titul v roce 1996 jako třetí svazek jeho sebraných spisů.

Váz. A5, 104 stran.
80-901884-3-5

Rozebráno.