Železný Jan: Interpretace I.

3. přednáška

Předkřesťanský původ pohádky Železný Jan. Král a jeho les (nevědomí). Starý král a koncepce tetragrammatonu (vyčerpání ohnivého elementu a jeho skrytí v zemi); srv. J. G. Fraser: Zlatá ratolest. Divá zvěř v lesích. Mizení lovců - ztráta periférií vědomí na úkor nevědomí. Nutný zásah »neznámého cizince«. Symbol »lovce« a jeho funkce; srv. Ernst Jünger: Na mramorových útesech (Praha 1995).
Ruka z bažiny uchvacující psa. Pes jako symbol domestikace a souboru příkazů, zákazů, morálních kódů, tabu apod.
Vlk jako nový modus. Vyčerpání bažiny štoudvemi. Nalezení »železného (divého) muže«. Funkce železa v alchymii. Rezavění jako následek působení vody. Obraz exteriorizace nevědomí. Vsazení divého muže do železné klece na dvůr coby projev královy ne-komunikace s nevědomím. Vsazení Železného Jana do klatby: nikdo se k němu nesmí přiblížit pod pohrůžkou smrti. Z toho vysvítá, že kdo by se mu »přiblížil«, bude stižen smrtí; srv. smrt v Ráji. Klíč od klece je uložen ke královně (»gwen«) pod polštář.
Kralevici, osmiletému královu synu, se zakutálí míč do klece, do vlivové zóny Železného Jana. Ztráta »zlatého míče« a jeho symbolika. Ztráta dětství, ztracený ráj; srv. Jiří Karásek ze Lvovic: Ztracený ráj.
Syn, narozdíl od (churavého) otce, s Železným Janem navazuje rozmluvu, a tím jej překonává. Ten mu míč nabídne výměnou za svoji svobodu. Kralevic to odmítá, bojí se (bití). Příštího dne (za 10 let, tedy už jako osmnáctiletý) znovu přichází k železnému muži a žádá jej o zlatý míč (živá imaginace). Ten žádá opět své propuštění. Uplyne další den a přichází k němu (již jako třiatřicetiletý, spíše pln strachu o to, aby už nebylo pozdě na hledání zlatého míče) rozhodnut, že jej pustí ven, ale neví, kde má hledat klíč od klece. Železný Jan mu poradí: je pod matčiným polštářem. Zasut oněmi spoustami naučených schémat, doporučení, musí opustit sféru prvotní přitažlivosti matčiny, její »výživu« a poznat, že existuje rovněž »mužská« strava; srv. zasvěcovací praktiky primitivních kmenů - krev namísto mléka.
Kralevic pouští Železného Jana z klece výměnou za zlatý míč. Tím řinoucí se proud zlata nekončí...

Železný Jan

Bratři Grimmové: Železný Jan in Německé pohádky. SNKLU, Praha 1961.

Vstup do zahrady II.

2. přednáška

Habešský zahradník - »tmavý muž« spojený se zahradou. Uzavřený prostor probouzí opravdovou touhu po předmětech. Erós sublimuje: tuhé látky se proměňují v kapaliny a kapaliny ve vzduch.
Robert Moore: povahu zamilovaného člověka lze označit pojmem »pozorné vědomí«. G. K. Chesterton: Otec Brown a jeho způsob řešení zločinů. Vnímání básníků - oživená imaginace.
Práce v zahradě čeká na svůj čas: dlouhodobá nemoc - hermetizace. Thoreau se rozhodl žít několik měsíců ve srubu, který si sám postavil - jeho zahradou byl on sám, jeho srub a rybník. Thoreau si byl vědom, že se v něm zrodila láska: »Konečně jsem našel vhodného společníka; zamiloval jsem se do doubravy.«
Proces založení zahrady a zabydlení se v ní znamená uvědomit si, že vše má své meze. Paracelsus: »Díla horkosti je třeba prokládat díly chladu.«


Přednes pohádky Železný Jan in Bratři Grimmové: Německé pohádky.

Viz výše.

Neohrožený Mikeš

Božena Němcová: Pohádky. Albatros, Praha 1968.

Rozbor pohádkových figur, stafáže a děje.

Podklad pro přednášku č. 3.

Vstup do zahrady

1. přednáška





Hrazené místo. Perské zahrady a perští mystici. Geometrické rozvržení zahrad. Půdorys. Geometr - Velký Architekt (G. A.) svobodných zednářů. Zahradník (Chauncey Gardner). Myslivec. Čert. Fontána - fons mercurialis. Hermovo či Merkurovo zřídlo jako lázeň znovuzrození. Renatus. Citadela. Klášter. Hermeticky uzavřený prostor. Filosofická pracovna. Uzavřená hrobka. Strom. Tyglík. Hortus conclusus. Hieronymus Bosch a jeho Zahrada pozemských rozkoší.
Dvojitý pramen edenské zahrady a dvojí pramen fontány. Rodina úplná a neúplná. Disfunkční rodina - pramen nedostatečnosti. Zrod komplexu. Jeho bytnění a aktualizace. Zklamaná důvěra. Možnost obnovení (sebe)důvěry. Zahrada jako zdroj pohádkových motivů.
Plnost v zahradě - bohatství. Plútós a jemu zasvěcené rostlinstvo. Rostliny a živočichové přirození i bájní.
Plutonské projevy v životě s přihlédnutím k astrologii. Nebeské statky. Jejich odraz v padlém světě - světské statky.
Zahrada jako místo umělé - vyvedené z nevzdělané země uměním. Kovy neušlechtilé a ušlechtilé. Zahrada jako místo vaření kovů. Syrovost, oheň a barbarství - šlechtěná duchovní touha.
Práce v zahradě. Setí a sázení. Nové rostliny - neofyt. Hnojení. Roubování. Květy. Plody. Transcendence. Tlení. Smrt. Práce ve tmě. Černozem. Nevědomí. Podsvětí.

"

Avšak skutečnou práci odvádí ten,
kdo venku v zemi ryje.

- Rúmí

"

Merkuriální voda - rtuť. Sůl. Obrození krále ve zřídle věčného mládí.

V pohádce Boženy Němcové O třech zakletých psích se vypráví následující:

"Asi sto kroků odtud na pravé straně stojí jedle a pod ní je zakopán zlatý kalich, v tom je taková mast, kdo se tou namaže, třeba měl celé tělo rozsekané, hned mu zase všecko sroste; tou jsem se také já namazal."

Obřady, rituály: Doporučená literatura

Obecná literatura:

D. Ž. Bor: Abeceda stvoření. - Komorní soubor mýtoetymologických esejů o povstání člověka, jazyků, náboženství, kultury a civilizace. Trigon, Praha 1993.
Elias Canetti: Masa a moc. Arcadia, Praha 1994.
Dr. A. Czubrynski: Slovanské mythy dynastické jako astralogemy. Sfinx, Praha 1925.
Mircea Eliade: Iniciace, rituály, tajné společnosti. Mystická zrození. Computer Press, Brno 2004.
Mircea Eliade: Kováři a alchymisté. Argo, Praha 2000.
Mircea Eliade: Obrazy a symboly. Computer Press, Brno 2004.
Mircea Eliade: Od Zalmoxida k Čingischánovi. Argo, Praha 1997.
J. G. Fraser: Zlatá ratolest. Odeon, Praha 1977.
A. Fux: O tajné mluvě v mythech a při obřadech hellenských. Unie, Praha 1905.
Robert Graves: The White Goddess. - A historical grammar of poetic myth. Faber and Faber, London.
Hargrave Jennings: The Rosicrucians. - Their Rites and Mysteries. George Routledge & Sons, Ltd., London 1870.
D. S. Merežkovskij: Tajná moudrost Východu - Egypt. HORUS, Brno 1992.
Alan W. Watts: Mýtus a rituál v křesťanství. Nakladatelství Tomáše Janečka/Pragma, Brno 1995.
Čeněk Zíbrt: Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku. Academia, Praha 1995.