|
Programové
prohlášení HORUS - v nadpisu by mohlo stát i "časopis" namísto "světovějšího" názvu "Revue". Vydáván od června 1990 našeho letopočtu - era vulgari (od Krista - Osirise - Umírajícího Boha), neboť bychom mohli psát i rok 86 Nového Aeonu podle data napsání Knihy Zákona - Liber AL vel Legis sub figura CCXX, tedy v roce 1904, kdy byl tento proklamován. Proto: časopis popisuje čas. HORUS je Dítě, rodící se Bůh, synovství Člověka, Nový Aeon. Žijící lidství, které pojme a duchovně vyhodnotí své dějiny, je jediným možným aktualizátorem (u-skut-ečnitelem) toho, co přijde. Provede přesažení daného. Transcensus. Proto je HORUS také čin v nejzazším významu Slova. Slovo (Logos), které vykoná to, co říká (co znamená). Naplněné slovo. Slovo - čin. Slovo od Sefer Jeciry a Herma Trismegista, přes Lao-c', Upanišady, Bibli, Korán, Augustina, Mistra Eckharta, Paracelsa, Roberta Fludda, až po Elifase Léviho, Aleistera Crowleyho - to Slovo je jediné, protože znamená totéž a takto se uskutečňuje a tvoří dějiny. Dějiny Slova, které se dějinami vtěluje. Přítomný, a tím jediný, právě používaný, tedy "skutečný" okamžik, je naplněn jen tímto přechodem (transcensus) z minulého do nového: co už vždy bylo, ale právě proto ještě nikdy nebylo. Není tu chyba textu, logiky! Jednota protikladů vždy-nikdy, pro-proti, tmy-světla, smrti-života, jin-jang. To "Nové". Angažovat se pro přechod - připojit se k pravdě; tvořit "vlnoplochu" šíření se Živoucího Ducha. Nový Aeon - věk Hóra - věk Syna Člověka - věk Ducha Svatého. Taková doba. Takový čas. A jeho popis - časopis. ("Časpopis"). Slovo. Nový význam jeho. (Proč ne hned i nové slovo?) Vnitřním programem je integrovat celou osobnost každého usilujícího. Poznat svou skutečnou danost, přiznat se k ní, konat ji, vzít ji na sebe, to je úděl - fatum. To je skutečná vůle každého. Ne chtivosti! Nepoměřovat se "veřejným" metrem. Každý má svou měrnou jednotku. Magie je Vědou o Nesouměřitelnosti. Každý má svou magickou hůl! Tou se měří. Proto čin je vyjádřen kdy, kde, kdo - co dělá. Je to jedinečné, neopakovatelné. Plyne to z údělu. Úděl vyjadřuje atraktivitu - co koho nejvíce zajímá, v čem se cítí uskutečněn. Láska (formule rozkoše) pod vůlí (úděl). Láska je vetknutost svým údělem v těle lidstva. Vzájemnost, vzájemná potřeba. Hierarchické uspořádání. Syntetizující interpersonalita. Každý zapadne přesně na své místo. Každému to jeho. Uznání a porozumění. Časopis, časpopis - vývěsní štít. Setkáváme se, kontaktujeme. Časopis, časpopis - platforma našich úvah, zvědění a vzájemného poznání. Časopis HORUS uveřejňuje prvořadé dokumenty Nového Aeonu jako předbíhající publikace nejdůležitějších návodů a pokynů nové duchovní práce obrozujícího se lidstva. Jeho prostřednictvím se konfrontujeme mezi sebou a se světem, který musíme prorůstat. Prastaré moudrosti, filosofie, mystika, magie, psychologie, esoterika, přírodověda, náboženství, umění, politika - to jsou facety jediného briliantu, nebo - chcete-li - barvy úplného spektra světla duchovního Slunce: chceme koncipovat tyto obory ze společného stanoviště: ukázat, jak tatáž problematika nebo téma se stane daleko srozumitelnější a hlouběji pochopitelná, jestliže ji prozkoumáme z hledisek těchto různých oborů. Naše devisa je syntéza. Všeho, co je lidské. Vrcholící v jednotě nového lidstva - v jediném údělu Božím.
Amor Fati Fatum Solitudo Solitudo Beatitudo Amor Solitudinis Reclusio Mundi Externi MAGIA
Amor Fati Neodolatelné přimknutí se k vlastnímu údělu; vědomí nevyhnutelnosti a vyústění všeho jiného (pokusů o podobnost se světem) - do údělu; svolení do údělu; pochopení nejpříjemnějšího stavu bytí v údělu; tužba po údělu, láska k údělu. (Láska je touha, setrvání, svolení, nevyhnutelnost, přirozenost, přisvědčení, přivtělení k předmětu údělu; jako kyslík a vodík v molekule vody; vzájemná potřebnost, naplněnost, úleva, samozřejmost.)
Fatum Solitudo Ojedinělost údělu; jedinečnost, neopakovatelnost, osamocenost právě tohoto (mého) údělu. Nikdo, nic mi ho neusnadní, protože je jen můj, pro mě. Nemohu se o něm radit, nikdo jej nepochopí; není společného měřítka pro něj. Není nic obdobného. Můj úděl je sám. Ve svém údělu jsem sám. I kdyby někdo jiný měl zevně měřeno týž úděl, je to něco jiného.
Solitudo Beatitudo Blaženost je v ceně. Cena v raritě - ojedinělosti. Vše má cenu. Jen ve vzácnosti - ojedinělosti. Tu cenu nikdo neocení. Je sama v sobě. Může cenit jen sebe samu. Nikdo netleská, nechválí. Není pro druhého. Co z toho je pro druhého (jako amor-láska), je to navíc; ta interpersonalita, co žádný z obou nevnímá. Proto hornímu nevadí to dolní a dolnímu to horní. (Hierarchie.)
Amor Solitudinis Schopnost nalezení Všeho v Sobě, úplná integrace Sebe sama; přiznání a přibrání všeho svého do sebe, vyloučení vnějšku, odloučení od vnějšího světa: Reclusio Mundi Externi MAGIA Tato výlučnost před sebou samým. V sobě samém (!) je onen magnet, který jako zázrak se pětinásobně opakuje a aktualizuje v bytosti - padlé, odrodilé, tělesné: Pentagram - Člověk. |
|
