Slunovrat

Jaké svátky si niterně uděláme, takové je budeme mít.

Tak jako člověk vdechuje a vydechuje, je to i se Zemí. Ta v zimě vdechla celou svou duchovnost do sebe. S příchodem jara ji vydechuje do výšin. V dobách, kdy ještě existoval instinktivní jasnovid, lidé chápali, že pro děje vánočních slavností je nejpřiměřenější zimní slunovrat. Je to doba, kdy je Země nejduchovnější, protože vstřebala a uchovává veškerou duchovnost v sobě, nevyzařuje ji do prostoru. Valí se kosmem, uzavřena sama do sebe. Umí proto skrývat i vánoční tajemství.

Tam, kde bývá, spíš býval, zemský povrch pokrytý v zimě sněhem, tam pod ním v klidu přebývají elementární živlové bytosti. Toto tiché spočinutí v zemském lůně každoročně potřebují. Archanděl Gabriel, vládce zimy, je přikrývá bezpečím sněhové běli.

Niterná náplň Vánoc je tedy spjata s niternými skutečnostmi na Zemi, se zimní temnotou, se spánkem Země. Velikonoce jsou naproti tomu vsazeny do období, daného vnějšími – kosmickými poměry. Při nich může člověk číst písmo hvězd, má v něm ožít pocit, že patří nejen Zemi, ale celému kosmu, a že může o vzkříšení procitnout jakožto vesmírná duše. Proto jsou tyto svátky umístěny do času, kdy vše pozemsky duchovní, odpočinuto a posíleno zimním spánkem, směřuje vzhůru k nebesům. Proto je pro velikonoční slavnost rozhodná první neděle po jarním úplňku. Od počátků křesťanství proto určovala nebeská tělesa dobu, kdy má člověk slavit velikonoční svátek. Sám při něm vycítil, jak se Země otevírá kosmu. Pociťoval, že není pouhou pozemskou bytostí, protože se ve velikonočních mysteriích může otevřít dálkám kosmu.

Podle Hanse Christiana Andersena:

„Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové, nádherné vydání.“

Niterné sledování, vědomé bezprostřední soužití s kosmickým bytím v koloběhu roku přináší ještě další předpoklad do budoucnosti. Je to příprava, aby se lidé blížili k prahu duchovního světa či jej posléze překračovali ne jako jednotliví duchovní žáci, ale jako společenství. K tomu vede jak prožívání ročních období, tak svátků, které s nimi souvisí.

 

Literatura:

Karel Funk: Putování mystickým rokem aneb skrytá řeč svátků. Malvern, Praha 2016.