Proroctví z temnot

„Žijeme mezi lidmi. Myslím, že tomu říkáte obchod se smíšeným zbožím. Žijeme nad nimi. Míním to tak, jak to říkám, jak to zní…“

Proroctví z temnot. The Mothman Prophecies. Režie: Mark Pellington. USA 2002, 119 min.

 

John Klein je vlastně „Malý Jan“ z pohádky bratří Grimmů Chudý mlynářský tovaryš a kočička (Der arme Müllerbursch und das Kätzchen, KHM 106) ze sbírky Kinder-und Hausmärchen (1812-15, 1822, 1857).

John Klein vyhledá odborníka na fenomén Pána můr, Alexandera Leeka, který mu vysvětlí mytologické pozadí, zrazuje jej od dalšího pátrání po této entitě a přibližuje mu, jakým způsobem vlastně asi na člověka nahlíží:

Leek: „Zjevují se lidem různě, jako hlas, světlo, člověk, příšera. Jestli si váš přítel myslí, že mluví s Bohem, tak je vedle jak jedle.“

John: „Jak potom vysvětlíte, že všechno věděl?“

Leek: „Koukněte se támhle (ukáže na plošinu čističe oken vysoko na mrakodrapu)… Kdyby se deset bloků odsud srazila auta, ten člověk, co myje ta okna, by to viděl. To ještě neznamená, že je Bůh. Nebo chytřejší než my dva. Vtip je v tom, že odtamtud, kde sedí, vidí o pár ulic dál.“

John: „Dá se předpokládat, že ty bytosti jsou vyspělejší než my. Proč prostě nepřijdou a neřeknou nám, co chtějí?“

Leek: „Vy jste také vyspělejší než šváb. Vysvětloval jste mu někdy, co vás trápí?“[1]

Běh filmu ukazuje přítomnost vnitřní hybné síly, která Johna činí „zasvětitelným“, tedy schopným rozvíjet své vědomí vstříc „světlu“, získává „intuitivní vhled do přirozenosti věcí v protikladu k logickému nebo analytickému chápání“.

Ponaučení ze zmíněné pohádky Chudý mlynářský tovaryš a kočička jest toto:

Dávejte si dobrý pozor, než někoho označíte za hlupáka. Mohli byste jednou zůstat stát s dlouhým nosem.

 


Poznámky:

[1] The Mothman Prophecies, scéna od 1:05:37 dále.

Literatura: