{"id":2633,"date":"2020-10-25T12:48:54","date_gmt":"2020-10-25T10:48:54","guid":{"rendered":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/?p=2633"},"modified":"2020-10-25T12:48:54","modified_gmt":"2020-10-25T10:48:54","slug":"lingua-genesis-iii","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/lingua-genesis-iii\/","title":{"rendered":"Lingua Genesis iii"},"content":{"rendered":"
\"\"<\/a>
Dagon<\/figcaption><\/figure>\n

Monstra popisovan\u00e1 v\u00a0B\u00e9r\u00f3ssov\u011b[1]<\/a> l\u00ed\u010den\u00ed stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta i v\u00a0nes\u010detn\u00fdch pozd\u011bj\u0161\u00edch m\u00fdtech byla myln\u011b vykl\u00e1d\u00e1na jako nezda\u0159en\u00e9 pokusy Bo\u017e\u00ed o stvo\u0159en\u00ed lidstva, a tedy jako hr\u016fzostra\u0161n\u00e9 nedono\u0161en\u00e9 plody odlo\u017een\u00e9 b\u011bhem nes\u010detn\u00fdch bo\u017esk\u00fdch potrat\u016f, \u010di jako mytick\u00fd popis astronomick\u00fdch jev\u016f. Ve\u0161ker\u00e9 takov\u00e9 teratomy jsou deformovan\u00e9 st\u00edny reality vr\u017een\u00e9 skrze z\u00e1voj z\u00a0no\u010dn\u00ed strany R\u00e1je<\/em>.<\/p>\n

\u201eV onom \u010dase nebylo nic ne\u017e jen temnota a propast vod, v\u00a0n\u00ed\u017e p\u0159eb\u00fdvaly ty nejohyzdn\u011bj\u0161\u00ed bytosti, kter\u00e9 vznikaly podle z\u00e1kona podvojnosti. Lid\u00e9 se objevovali se dv\u011bma k\u0159\u00eddly, n\u011bkte\u0159\u00ed i se \u010dty\u0159mi, maje dv\u011b tv\u00e1\u0159e. M\u011bli jedno t\u011blo, av\u0161ak dv\u011b hlavy, jednu mu\u017eskou, druhou \u017eenskou. Podobn\u011b tomu bylo i co se t\u00fd\u010de ostatn\u00edch \u00fastroj\u00ed, je\u017e m\u011bli jak mu\u017esk\u00e9, tak i \u017eensk\u00e9. Jin\u00e9 lidsk\u00e9 postavy m\u011bly kozl\u00ed nohy i rohy. N\u011bkter\u00e9 m\u011bly ko\u0148sk\u00e9 kopyto; jin\u00e9 ko\u0148skou z\u00e1\u010f, ale p\u0159edek lidsk\u00fd, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ipom\u00ednaly kentaury. Podobn\u011b b\u00fdci s\u00a0hlavami lidsk\u00fdmi, a psi se \u010dty\u0159d\u00edln\u00fdm t\u011blem a ryb\u00edm ocasem. A kon\u011b s\u00a0hlavou ps\u00ed; a t\u00e9\u017e lid\u00e9 a dal\u0161\u00ed zv\u00ed\u0159ata s\u00a0ko\u0148skou hlavou a trupem a ryb\u00edm ocasem. Kr\u00e1tce, byla to stvo\u0159en\u00ed obda\u0159en\u00e1 \u00fady v\u0161emo\u017en\u00fdch zv\u00ed\u0159ec\u00edch druh\u016f. P\u0159idejte k\u00a0tomu ryby, plazy a jin\u00e1 \u00fa\u017easn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, od nich\u017e p\u0159ejala jejich tv\u00e1\u0159nost a vzhled. Ty v\u0161echny jsou uchov\u00e1ny v\u00a0zobrazen\u00edch na chr\u00e1mu B\u00e9lov\u011b<\/em> v Babylonu. Osoba, o n\u00ed\u017e se m\u00e1 zato, \u017ee jim vl\u00e1dla, byla \u017eena jm\u00e9nem Omoroka<\/em> (p\u0159\u00edp. Ama-Uruki<\/em>, tj. matka Uruku),[2]<\/a> chaldejsky Thalatth<\/em>, \u0159ecky Thalassa<\/em> (\u03b8\u03ac\u03bb\u03b1\u03c3\u03c3\u03b1), mo\u0159e; av\u0161ak podle numerick\u00e9 hodnoty je rovnocenn\u00e1 Sel\u00e9n\u00e9<\/em>, lun\u011b. A takov\u00e9 bylo uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed ve\u0161kerenstva, kdy p\u0159i\u0161el B\u00e9los<\/em> a rozetnul ji vp\u016fli, z\u00a0jedn\u00e9 polovice stvo\u0159il zemi a z\u00a0druh\u00e9 nebe, a ve stejn\u00fd \u010das zni\u010dil ona zv\u00ed\u0159ata v propasti. To v\u0161e, jak B\u00e9r\u00f3ssos \u0159\u00edk\u00e1, bylo alegorick\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed p\u0159\u00edrody. A proto\u017ee ve\u0161ker\u00e9 universum sest\u00e1v\u00e1 z vlhkosti a zv\u00ed\u0159ata se v\u00a0n\u011bm rod\u00ed neust\u00e1le, u\u0165alo si v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 bo\u017estvo B\u00e9los<\/em> hlavu, ostatn\u00ed bohov\u00e9 sm\u00edsili tu krev, kter\u00e1 se z\u00a0n\u00ed proudem vy\u0159inula, se zem\u00ed, a z\u00a0toho pak byli utvo\u0159eni lid\u00e9. Z\u00a0tohoto d\u016fvodu jsou lid\u00e9 d\u00edlem rozumov\u00ed a d\u00edlem maj\u00ed bo\u017esk\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed. Tento B\u00e9los<\/em>, jeho\u017e lid\u00e9 naz\u00fdvaj\u00ed D\u00eds<\/em> (Dispater<\/em> neboli Pluton<\/em>), rozd\u011blil temnoty a odd\u011blil nebe od zem\u011b, a vtiskl \u0159\u00e1d universu. Av\u0161ak zv\u00ed\u0159ata, teprve ned\u00e1vno stvo\u0159en\u00e1, nebyla schopna sn\u00e9st roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed sv\u011btla a zahynula. Kdy\u017e B\u00e9los vid\u011bl, jak je nezm\u011brn\u00fd prostor docela pust\u00fd, t\u0159eba\u017ee od p\u0159\u00edrody nadm\u00edru plodiv\u00fd, na\u0159\u00eddil jednomu z\u00a0boh\u016f, aby mu setnul hlavu; a kdy\u017e tak u\u010dinil, sm\u00edsili krev jeho s\u00a0hl\u00ednou zemskou a z\u00a0n\u00ed povstali dal\u0161\u00ed lid\u00e9 a zv\u00ed\u0159ata, kte\u0159\u00ed vespolek dok\u00e1zali sn\u00e9st sv\u011btlo; B\u00e9los stvo\u0159il hv\u011bzdy a slunce a m\u011bs\u00edc spolu s\u00a0p\u011bti planetami.\u201d[3]<\/a><\/p>\n

V B\u00e9r\u00f3ssov\u00fdch fragmentech<\/a>[10]<\/a>\u00a0dochovan\u00fdch historikem Apollod\u00f3rem z Ath\u00e9n \u010dteme, \u017ee \u201ez Eritrejsk\u00e9ho mo\u0159e<\/a>[11]<\/a>\u00a0vystoupila postava\u00a0jako p\u0159edt\u00edm<\/em>\u00a0maj\u00edc slo\u017eit\u00e9 vzez\u0159en\u00ed \u2013 n\u011bco mezi rybou a \u010dlov\u011bkem \u2013, jej\u00ed\u017e jm\u00e9no bylo\u00a0Odakon<\/em>\u201c. Je docela z\u0159ejm\u00e9, \u017ee jde o poru\u0161enou podobu jm\u00e9na\u00a0Dagon<\/em>, leda\u017ee by tomu bylo naopak. Apollod\u00f3ros kritizuje Abydena, kter\u00fd byl Aristotelov\u00fdm \u017e\u00e1kem, \u017ee se nezm\u00ednil o tom, \u017ee existovaly je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed oboj\u017eiveln\u00e9 bytosti vedle samotn\u00e9ho\u00a0Oanna<\/em>\u00a0(akkadsk\u00e1 varianta\u00a0Uanna<\/em>\u00a0\/U-An<\/em>; n\u011bkter\u00e9 kl\u00ednopisn\u00e9 n\u00e1pisy uv\u00e1d\u011bj\u00ed za jeho jm\u00e9nem je\u0161t\u011b p\u0159\u00edponu \u2013adapa<\/em>). B\u00e9r\u00f3ssos podle v\u011brn\u00e9ho l\u00ed\u010den\u00ed Apollod\u00f3rova naz\u00fdv\u00e1 tyto oboj\u017eiveln\u00edky souhrnn\u00fdm n\u00e1zvem\u00a0Annedoti<\/em>, a jsou popisov\u00e1ni jako \u201epolod\u00e9moni\u201c, nikoliv jako bohov\u00e9. Slovo\u00a0Annedotus<\/em>, kter\u00e9 nen\u00ed p\u0159ekl\u00e1d\u00e1no v\u00a0Coryho p\u0159ekladech B\u00e9r\u00f3ssov\u00fdch fragment\u016f, se objevovalo v\u00a0jeho dob\u011b jako \u201eMusarus Oannes Annedotus z Eritrejsk\u00e9ho mo\u0159e\u201c. Slovo\u00a0musarus<\/em>\u00a0znamen\u00e1 \u201eohavnost\u201c, a\u00a0Annedotus<\/em>\u00a0je \u201eodporn\u00fd\u201c.<\/p>\n

Podle B\u00e9r\u00f3ssova l\u00ed\u010den\u00ed zaznamenan\u00e9ho Alexandrem Polyhistorem vypadali oboj\u017eiveln\u00edci takto:<\/p>\n

\u201eCel\u00e9 t\u011blo toho zv\u00ed\u0159ete bylo ryb\u00ed; a pod ryb\u00ed hlavou m\u011blo dal\u0161\u00ed hlavu, a dole rovn\u011b\u017e nohy podobn\u00e9 lidsk\u00fdm noh\u00e1m, spojen\u00e9 v\u00a0ryb\u00ed ocas. Jeho hlas i \u0159e\u010d byla artikulovan\u00e1 a lidsk\u00e1; a jeho podoba se dochovala a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f\u2026 kdy\u017e slunce zapadlo, bylo zvykem t\u00e9to bytosti pono\u0159it se op\u011bt do mo\u0159e, a celou noc pob\u00fdvala v hlubin\u00e1ch; nebo\u0165 byla oboj\u017eiveln\u00e1.\u201c<\/p>\n

V\u00a0egyptsk\u00e9 mytologii se velk\u00e9 bo\u017esk\u00e9 matce Neith (zn\u00e1m\u00e1 tak\u00e9 jako Net) p\u0159ipisuje \u00faloha tk\u00e1t na stavu hmotu sv\u00fdm \u010dlunkem. Konceptu\u00e1ln\u011b je struna ch\u00e1p\u00e1na tak, \u017ee zakou\u0161\u00ed \u0159adu vibrac\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e ka\u017ed\u00e1 je vn\u00edm\u00e1na jako odli\u0161n\u00fd druh \u010d\u00e1stic. Podobn\u011b jako u teorie strun \u010di torzn\u00ed teorie se v\u00a0dogonsk\u00e9 tradici objevuj\u00ed tyto vibrace uvnit\u0159 prvotn\u00edho vejce a Dogoni je charakterizuj\u00ed hv\u011bzdou se sedmi paprsky, kter\u00e9 se \u0161\u00ed\u0159\u00ed prostorem vejce, a\u017e nakonec proniknou ven. Tento akt pr\u016fniku, jej\u017e Dogoni pova\u017euj\u00ed za osm\u00e9 a vrcholn\u00e9 st\u00e1dium prvotn\u00edho vejce a za inicia\u010dn\u00ed stav nov\u00e9ho vejce, je definov\u00e1n jako konceptu\u00e1ln\u00ed bod, v\u00a0n\u011bm\u017e je vysloveno dokonal\u00e9 Slovo. Jak u Dogon\u016f, tak i v\u00a0teori\u00edch modern\u00edch astrofyzik\u016f tato za sebou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vejce utv\u00e1\u0159ej\u00ed membr\u00e1ny, kter\u00e9 konstituuj\u00ed tkanou osnovu hmoty. Proto tedy dogon\u0161t\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed p\u0159irovn\u00e1vaj\u00ed proces, b\u011bhem n\u011bho\u017e je utv\u00e1\u0159ena hmota, k aktu \u201esp\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed slov\u201c[4]<\/sup><\/a> (v\u011btn\u00e9 stavby).<\/p>\n

\"\"<\/a>
IAO<\/figcaption><\/figure>\n

P\u016fvodn\u00edch boh\u016f Egypta bylo osm. Byli to bohov\u00e9, kte\u0159\u00ed m\u011bli ve vesm\u00edru nadvl\u00e1du nad chaosem, \u010di sp\u00ed\u0161e ve sv\u00e9m vl\u00e1dnut\u00ed selhali, ne\u017e zapo\u010dal kolob\u011bh \u010casu<\/em>. Podle H\u00e9rodota z Halikarn\u00e1ssu bylo osmero boh\u016f p\u0159\u00edtomno po dobu 17000 let p\u0159ed vl\u00e1dou Ahmose II. (\u0159ec. Amasis). T\u011bch osm v\u0161ak existovalo i tehdy, kdy\u017e Taht<\/em> (Thoth, Tahuti<\/em>) p\u0159ezal \u00falohu Sut<\/em>(echa<\/em>). Osm boh\u016f z\u00a0po\u010d\u00e1tku byt\u00ed sest\u00e1valo Velik\u00e9 matky a jej\u00edch sedmi d\u011bt\u00ed; \u0161lo o jeden z\u00a0typ\u016f zastupuj\u00edc\u00edch v mytologii jednotu p\u016fvodu. Nach\u00e1z\u00edme jej i u britsk\u00e9ho Artu\u0161e a jeho sedmi pr\u016fvodc\u00edch v ar\u0161e. V britsk\u00fdch fragmentech se vypr\u00e1v\u00ed o n\u011bkolika potop\u00e1ch a z\u00e1chran\u00e1ch p\u0159ed n\u00ed. Prvn\u011b to byla potopa, kter\u00e1 postihla draka. Sedm pr\u016fvodc\u016f Artu\u0161ov\u00fdch se zachr\u00e1nilo v ar\u0161e. Arcistrom Daronwy<\/em> poskytl \u00fato\u010di\u0161t\u011b p\u0159ed potopou. Dwyvan<\/em> a Dwyvach<\/em>, prvn\u00ed p\u00e1r, se rovn\u011b\u017e zachr\u00e1nil p\u0159ed potopou v\u00a0ar\u0161e a stal se v\u00a0Brit\u00e1nii (Pryt\u00e1nii, Prydain<\/em>) prvn\u00edmi prarodi\u010di \u010dlov\u011bka. Gwydion<\/em>, britsk\u00fd Merkur<\/em>, b\u016fh p\u00edsmen a p\u00edsma, byl podle v\u011brouk shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch v\u00a0Barddas<\/em> (kompilaci starov\u011bk\u00e9 vel\u0161sk\u00e9 bardsk\u00e9 a druidsk\u00e9 teologie a nauk) pov\u011b\u0159en, aby v\u00a0budoucnu zabr\u00e1nil potop\u011b pr\u00e1v\u011b sv\u00fdm mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm v\u011bd\u011bn\u00edm. P\u0159edstavuje Merkura v\u00a0jeho lun\u00e1rn\u00edm charakteru, kter\u00fd je vz\u00fdv\u00e1n, aby pomohl, kdy\u017e byla Ps\u00ed hv\u011bzda zanech\u00e1na napospas potop\u011b, a kter\u00fd podobn\u011b jako Tir<\/em> v podob\u011b\u00a0Bundahi\u0161ne<\/em> (prvotn\u00ed stvo\u0159en\u00ed) p\u0159isp\u011bch\u00e1 na pomoc Ti\u0161tar<\/em>. Izaj\u00e1\u0161 zmi\u0148uje nejen jm\u00e9no Helel ben \u0160ahar<\/em>, kter\u00fdm se v\u00a0textu naz\u00fdv\u00e1 kr\u00e1l babylonsk\u00fd, ale znovu p\u0159ipom\u00edn\u00e1 i p\u0159edpotopn\u00ed pokolen\u00ed: \u201ePeklo zespod zbou\u0159ilo se vst\u0159\u00edc p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed tv\u00e9ho, vzbudilo tob\u011b obry.[5]<\/a> \u2026 Kterak jsi spadla s\u00a0nebe dennice, kter\u00e1\u017e jsi r\u00e1no vych\u00e1zela? Upadl jsi na zem, kter\u00fd\u017e jsi ran\u00edval n\u00e1rody?\u201c[6]<\/a> Helel<\/em> (\u201ejit\u0159enka, syn \u00fasvitu\u201c) se ve Vulg\u00e1t\u011b p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 jako Lucifer,<\/em> av\u0161ak v\u00fdznam je nejist\u00fd.<\/p>\n

Saturn bezesporu p\u0159edstavuje i hv\u011bzda Kaiwan<\/em> (nebo Chiun<\/em>), kterou Izraelit\u00e9 uct\u00edvali v\u00a0pou\u0161ti (Amos 5,26). Stejn\u00e9 slovo (vykl\u00e1dan\u00e9 jako \u201epevn\u00fd\u201c) \u010dasto v babylonsk\u00fdch n\u00e1pisech ozna\u010duje pomalu se pohybuj\u00edc\u00ed planetu; zat\u00edmco Sakkut<\/em>, bo\u017estvo spojovan\u00e9 t\u00edmto prorokem s hv\u011bzdou, je jen jin\u00fdm pojmenov\u00e1n\u00edm Ninurty<\/em>, kter\u00fd byl coby babylonsk\u00e9 planet\u00e1rn\u00ed bo\u017estvo slou\u010deno se Saturnem. Sta\u0159\u00ed Sy\u0159an\u00e9 i Arabov\u00e9 naz\u00fdvali Saturn Kaiwan<\/em>, odpov\u00eddaj\u00edc\u00edho v zoroastrismu pojmu Bundahi\u0161n,<\/em> co\u017e jest Kevan<\/em>.<\/p>\n

Hu<\/em>, slune\u010dn\u00ed b\u016fh, vyt\u00e1hl podle vel\u0161sk\u00e9 mytologie s\u00a0pomoc\u00ed t\u0159\u00ed b\u00fdk\u016f z\u00a0jezera p\u0159\u00ed\u0161eru Afanc<\/em> (Avanc<\/em> nebo Addanc<\/em>; trpasli\u010d\u00ed stvo\u0159en\u00ed, o n\u011bm\u017e se \u0159\u00edkalo, \u017ee jest d\u00e9monem, a v\u00a0jedn\u00e9 z\u00a0pov\u011bst\u00ed se vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee moci jej zbavila panna, v\u00a0jej\u00edm\u017e kl\u00edn\u011b usnulo), zadr\u017eel tak velkou vodu a stal se vl\u00e1dcem hlubin. Nach\u00e1z\u00edme v\u00a0tom t\u0159i f\u00e1ze m\u00fdtu: hv\u011bzdnou, lun\u00e1rn\u00ed a sol\u00e1rn\u00ed. Sedm pr\u016fvodc\u016f Artu\u0161ov\u00fdch se vydalo na svoji pou\u0165 pod ochranou jeho \u0161t\u00edtu, zvan\u00e9ho Prydwen<\/em>, kter\u00fd byl sv\u00e9ho druhu archou. Wen<\/em> samoz\u0159ejm\u011b znamen\u00e1 \u201e\u017eenstv\u00ed\u201c, Pryd<\/em> zase odpov\u00edd\u00e1 Prit<\/em>, bezpe\u010dn\u00e9mu p\u0159\u00edbytku, nebo stodole, v\u00a0n\u00ed\u017e se ukl\u00e1dalo obil\u00ed. Prydwen<\/em> je archou \u017eivota b\u011bhem potopy. Artu\u0161 jest synem Arthy<\/em>,[7]<\/a> Medv\u011bdice, a jeho \u0161t\u00edt byl archou sedmi hv\u011bzd, je\u017e neslo on\u011bch sedm pr\u016fvodc\u016f.<\/p>\n

Ve star\u00e9 Galii to bylo Osm velk\u00fdch boh\u016f a t\u011bch osm zn\u00e1zor\u0148ovalo i osm velk\u00fdch pil\u00ed\u0159\u016f v\u00a0chr\u00e1mu na ostrov\u011b Fortuna. Japonsk\u00e1 Velk\u00e1 matka, Kvanvon<\/em> \u2013 vt\u011blen\u00ed bohyn\u011b Amida<\/em>, a sedm \u0161intoistick\u00fdch boh\u016f rovn\u011b\u017e tvo\u0159ilo Osmici; n\u011bkdy ji p\u0159edstavovala osmihlav\u00e1 figura. Je to rodi\u010dka a Sedm Pitris\u016f<\/em>, \u010dili Otc\u016f, kte\u0159\u00ed se narodili jako jej\u00edch Sedm syn\u016f. Podle l\u00ed\u010den\u00ed o stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta, kter\u00e9 indi\u00e1ni kmene Lenap\u016f (tak\u00e9 Lenni Lenape nebo Delavarov\u00e9) zapsali na k\u016fru, vystoupila prvotn\u00ed s\u00edla (\u010di s\u00edly) z\u00a0vod osmipaprs\u010dit\u00e1. Tato s\u00edla v\u0161ak p\u0159edch\u00e1z\u00ed Slunce a to v\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nen\u00ed jej\u00edm p\u0159edstavitelem<\/em>. Tato \u010d\u00edslice je v\u00a0souladu i se stvo\u0159itelsk\u00fdmi silami lidu Ki\u010de, je\u017e jsou tak\u00e9 l\u00ed\u010deny jako osmero (ogdo\u00e1da). Byly v\u0161ak nap\u016fl mu\u017esk\u00e9 a nap\u016fl \u017eensk\u00e9. V\u00a0jejich legend\u00e1ch se vypr\u00e1v\u00ed o bitv\u00e1ch mezi vl\u00e1dci horn\u00ed a doln\u00ed \u0159\u00ed\u0161e, kte\u0159\u00ed pat\u0159\u00ed k \u0159\u00ed\u0161i Xibalb\u00e1, nebo tak\u00e9 \u0160ibalba (n\u00e1zev pro podsv\u011bt\u00ed v maysk\u00e9 knize Popol Vuh<\/em>, p\u0159i\u010dem\u017e \u201eXil\u201c znamen\u00e1 v jazyce ki\u010de \u201ehr\u016fza, m\u00edsto d\u011bsu\u201c, popisovan\u00e9 jako podzemn\u00ed \u0159\u00ed\u0161e temnot, jej\u00edch\u017e dvan\u00e1ct p\u00e1n\u016f, zl\u00fdch d\u00e9mon\u016f, se \u017eiv\u00ed lidskou krv\u00ed a zp\u016fsobuje r\u016fzn\u00e9 choroby), \u201ekon\u010diny mizen\u00ed\u201c, jej\u00ed\u017e vl\u00e1dci \u010di bohov\u00e9 jsou zv\u00e1ni \u201eJedna Smrt a Sedm Smrt\u00ed<\/em>.\u201c Jedno a sedmice, zrovna tak Sa\u0148 a jej\u00ed sedmer\u00e1 dra\u010d\u00ed l\u00edhe\u0148, \u010di Sut T\u00fdf\u00f3n (nebo Osm boh\u016f), nebo bo\u017estvo Templ\u00e1\u0159\u016f, Mete<\/em>, jeho\u017e \u201eko\u0159en \u010d\u00edt\u00e1 jedno a sedm<\/em>.\u201c<\/p>\n

Ximenes o t\u011bchto osmi redukovan\u00fdch bo\u017estvech \u0159\u00edk\u00e1, k\u00fdm byla vyst\u0159\u00edd\u00e1na v Akkadu a v\u00a0Egypt\u011b:<\/p>\n

\u201eZa star\u00fdch dob<\/em> nem\u011bli velkou moc, lid jen su\u017eovali a \u010dinili mu protivenstv\u00ed, a vpravd\u011b ani nebyli pova\u017eov\u00e1ni za bohy. Kdy\u017e se v\u0161ak zjevili, bylo to stra\u0161liv\u00e9. Byli samotn\u00fdm zlem, sovami, zplozenci temnot podn\u011bcuj\u00edc\u00edch sou\u017een\u00ed a nesv\u00e1r<\/em>.\u201c[8]<\/a><\/p>\n

To v\u0161ak bylo za star\u00fdch dob<\/em>, kdy Osmice je\u0161t\u011b m\u011bla ve\u0161kerou moc, a teprve a\u017e pozd\u011bji byli vypov\u011bzeni do pekla jako \u010e\u00e1bel a zplozenci pekla podle v\u00fdkladu teolog\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/a>
Oannes s ryb\u00edm ocasem (babylonsk\u00e1 gema)<\/figcaption><\/figure>\n

Nejstar\u0161\u00ed podobu velik\u00e9 matky, matky boh\u016f, j\u00ed\u017e byla \u0158ek\u016fm Rheia <\/em>(dcera Eurynom\u00e9 a hada Ofi\u00f3na), Kybel\u00e9<\/em>, Kubebe<\/em> \/Kubaba<\/em>, Abbas <\/em>a M\u00e2<\/em>, rozezn\u00e1v\u00e1me podle jm\u00e9na nejstar\u0161\u00ed rodi\u010dky. Pod jm\u00e9nem Orthia <\/em>ji rovn\u011b\u017e pozn\u00e1v\u00e1me jako egyptskou Urt <\/em>(Ta-Urt<\/em>) irskou Art<\/em>, vel\u0161skou Arth, <\/em>co\u017e zna\u010d\u00ed \u201emedv\u011bd\u201c; odtud jej\u00ed zobrazen\u00ed jako medv\u011bdice s medv\u00ed\u010faty. \u201eByla jsem medv\u011bdic\u00ed v\u00a0Braur\u00f3nu a nosila jsem \u0161afr\u00e1nov\u011b zbarvenou r\u00f3bu<\/em>,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 jedna z\u00a0\u017een v dramatu Lysistrata<\/em>, kter\u00e1 byla jednou z Arktoi <\/em>neboli medv\u011bd\u016f na slavnosti Fundatrix<\/em> (\u201ezakladatelka\u201c), Archegetis<\/em>, \u010di Braur\u00f3n<\/em>, jinak Orthia<\/em>, kterou popisuje tradice a je oslavov\u00e1na jako medv\u011bdice dycht\u00edc\u00ed po krvi. Jm\u00e9no Archegetis<\/em> nazna\u010duje, \u017ee byla bohyn\u00ed po\u010d\u00e1tku. Bohyn\u011b Hippa<\/em>, ji\u017e Proklos naz\u00fdv\u00e1 \u201ehv\u011bzdnou du\u0161\u00ed sv\u011bta,\u201c[9]<\/a> (v orfick\u00fdch hymnech j\u00ed byla p\u0159isouzena \u00faloha Bakchovy<\/em> kojn\u00e9 a v\u00a0jeskyni Figal\u00e9 v\u00a0Ark\u00e1dii byla tato dcera C\u00e9r\u00e9s<\/em> a Neptuna<\/em> zobrazov\u00e1na s\u00a0hlavou kon\u011b, kolem n\u00ed hadi a jin\u00e1 sb\u011b\u0159, v\u00a0jedn\u00e9 ruce dr\u017e\u00ed delf\u00edna a v druh\u00e9 holubici)[10]<\/a> byla je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm (egypt.) Khebs<\/em>, \u201evodn\u00ed k\u016f\u0148,\u201c jeho\u017e obdobou byl kelpie<\/em> (skot. gael\u0161tina: colpach<\/em>), zlovoln\u00fd vodn\u00ed duch berouc\u00ed na sebe obvykle podobu kon\u011b a maj\u00edc\u00ed z\u00e1libu v\u00a0topen\u00ed \u010di zp\u016fsobuj\u00edc\u00ed utonut\u00ed. Egyptsk\u00e9 slovo pro ducha<\/em> jest \u0437h, <\/em>a nadto oko<\/em> (bo\u017e\u00ed) i plamen<\/em> se zna\u010d\u00ed jako \u0437ht<\/em>. Znamen\u00e1 to, \u017ee duchov\u00e9, plameny (jako u pochodn\u00ed) a o\u010di jsou v\u00a0mysli starov\u011bk\u00fdch Egyp\u0165an\u016f navz\u00e1jem velmi \u00fazce propojeny. Ve Zjeven\u00ed<\/em> \u010dteme, \u017ee ten, kter\u00fd sed\u00ed na tr\u016fnu, \u201edr\u017e\u00ed sedm hv\u011bzd v\u00a0pravici sv\u00e9, kter\u00fd\u017e chod\u00ed uprost\u0159ed sedmi sv\u00edcn\u016f zlat\u00fdch.\u201c[11]<\/a> Pochopiteln\u011b ob\u011b foneticky podobn\u00e1 egyptsk\u00e1 slova khabs<\/em> a khebs <\/em>znamenaj\u00ed jak hv\u011bzdu, tak i lampu.[12]<\/a> Sedm nejjasn\u011bj\u0161\u00edch hv\u011bzd Velk\u00e9 medv\u011bdice \u2013 Merak, Phekda, Megrez, Alioth, Mizar, Benetna\u0161 a Dubhe \u2013 tvo\u0159\u00ed sterismus zvan\u00fd Velk\u00fd v\u016fz.<\/p>\n

Term\u00ednem hejchalotick\u00e1 literatura se ozna\u010duj\u00ed pozoruhodn\u00e9 texty obsahuj\u00edc\u00ed z\u00e1znamy o mystick\u00fdch viz\u00edch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed si \u0159\u00edkali jordej merkava<\/em>, tj. \u201eti, kte\u0159\u00ed sestupuj\u00ed k merkav\u011b\u201c. Navazuj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm na vize proroka Ezechiela,[13]<\/a> kter\u00fd spat\u0159il nebesk\u00fd tr\u016fn-v\u016fz, hebrejsky merkava<\/em>. Proto se tomuto sm\u011bru \u0159\u00edk\u00e1 ma\u2019ase merkava<\/em>, \u201ed\u00edlo (nebo \u201eu\u010din\u011bn\u00ed\u201c) vozu\u201c. Jde tedy o vize Boha na tr\u016fnu (p\u0159\u00edpadn\u011b jen vize tr\u016fnu) a obvykle i vize nebesk\u00e9 bohoslu\u017eby, kterou vykon\u00e1vaj\u00ed and\u011bl\u00e9.<\/p>\n

Cesta svat\u00e9ho Jakuba p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed v\u0161em plavc\u016fm. \u201eJe to ono prv\u00e9 tajemstv\u00ed,\u201c p\u00ed\u0161e Fulcanelli, \u201eje\u017e filosofov\u00e9 nikdy neodhalili a kter\u00e9 pojmenovali enigmatick\u00fdm v\u00fdrazem Cesta svat\u00e9ho Jakuba<\/em>.\u201c Je to v\u0161ak z\u00e1rove\u0148 nejb\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdraz, j\u00edm\u017e je po cel\u00e9 Evrop\u011b ozna\u010dov\u00e1na Ml\u00e9\u010dn\u00e1 dr\u00e1ha. Po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b se setk\u00e1v\u00e1me se spole\u010dnostmi, pro n\u011b\u017e Ml\u00e9\u010dn\u00e1 dr\u00e1ha p\u0159edstavuje cestu do nebe. Existuj\u00ed v\u0161ak n\u011bkter\u00e9 temn\u00e9 nar\u00e1\u017eky, jako nap\u0159. ony v\u011bty, je\u017e uv\u00e1d\u00ed Anton Czubrynski. St\u0159edem nebe t\u00e1hne se Ml\u00e9\u010dn\u00e1 dr\u00e1ha, tzv. \u201e\u0159\u00edmsk\u00e1 dr\u00e1ha\u201c, jako vzpom\u00ednka starobyl\u00fdch \u0159\u00edmsk\u00fdch silnic, po nich\u017e p\u0159ib\u00edhaly \u0159\u00edmsk\u00e9 legie. U \u010cech\u016f existuje pov\u011bst, \u017ee Ml\u00e9\u010dn\u00e1 dr\u00e1ha povstala proto, \u017ee jeden kmotr kradl druh\u00e9mu ze stodoly sl\u00e1mu a nosil ji do sv\u00e9, ztr\u00e1ceje na \u00fat\u011bku st\u00e9bla, kter\u00e1 dodnes le\u017e\u00ed na t\u00e9 cest\u011b. Od orientalist\u016f se dov\u00edme, \u017ee \u010desk\u00e1 pov\u011bst o Ml\u00e9\u010dn\u00e9 dr\u00e1ze, v\u00a0sousedn\u00edm Polsku nezn\u00e1m\u00e1, je zn\u00e1ma i na V\u00fdchod\u011b, kde ji persky naz\u00fdvaj\u00ed \u201eDrahou t\u00e1hnouc\u00edho sl\u00e1mu\u201c \u2013 <\/em>r\u00e2h-i-k\u00e2h-k\u00e4\u0161\u00e2n<\/em>,[14]<\/a> turecko-osmansky: \u201eZlod\u011bj sl\u00e1my\u201c \u2013 saman ogrusu<\/em>, arabsky \u201eM\u00edstem, po n\u011bm\u017e se t\u00e1hlo\u201c \u2013 mad\u017earra<\/em>.\u201c[15]<\/a><\/p>\n

Amduat<\/em>, Kniha skryt\u00e9 komory v\u00a0Duatu<\/em>, ukazuje ve druh\u00e9 hodin\u011b Osirida, zjeven\u00ed Boha na tr\u016fnu, kterak jest obklopen \u0161esti bo\u017estvy dr\u017e\u00edc\u00edch sedm hv\u011bzd, p\u0159i\u010dem\u017e jedno bo\u017estvo dr\u017e\u00ed hv\u011bzdy dv\u011b \u2013 na vrcholu hol\u00ed censer<\/em>, tak\u017ee funguj\u00ed jako pochodn\u011b. Hv\u011bzdy jsou lampy nebo sv\u00edcny, jak \u010dteme ve Zjeven\u00ed<\/em>,[16]<\/a> nebo\u0165 egyptsk\u00e9 slovo stst<\/em> znamen\u00e1 jak censer<\/em>, tak i lampu. Pozoruhodn\u00e9 je bo\u017estvo bez hv\u011bzdy<\/em>, \u010dtvrt\u00e9 zleva, vezmeme-li v\u00a0\u00favahu ver\u0161 Knihy Z\u00e1kona:<\/em> \u201eKa\u017ed\u00fd mu\u017e a ka\u017ed\u00e1 \u017eena je hv\u011bzda,\u201c pak v\u00a0jist\u00e9m smyslu nen\u00ed lidsk\u00fd, t\u0159eba\u017ee je tento trend v\u00a0egyptsk\u00e9m pantheonu zjevn\u00fd, a po bli\u017e\u0161\u00edm zkoum\u00e1n\u00ed (podobn\u011b jako u pr\u016fvodce boha Sokara stoj\u00edc\u00ed od n\u011bho vlevo na v\u00fdjevu z\u00a0jeden\u00e1ct\u00e9 hodiny Knihy Amduat<\/em> v\u00a0hrobce Thutmose III z\u00a0\u00dadol\u00ed kr\u00e1l\u016f v\u00a0z\u00e1padn\u00edch Theb\u00e1ch) dojdeme k\u00a0z\u00e1v\u011bru, \u017ee m\u00e1 dv\u011b hlavy, dv\u011b bradky, av\u0161ak o tomto dvojhlavci se poh\u0159ebn\u00ed ritu\u00e1ly ani v\u00a0nejmen\u0161\u00edm nezmi\u0148uj\u00ed. Dva bozi napravo od Osirida sed\u00ed na stolic\u00edch, jsou to ti, kte\u0159\u00ed vl\u00e1dnou tomuto v\u00fdjevu, tedy pr\u00e1v\u011b kraluj\u00ed: An\u00fap a H\u00f3r.<\/p>\n

* * *<\/p>\n

 <\/p>\n

\n

[1]<\/a> B\u00e9r\u00f3ssos (\u0392\u03ae\u03c1\u03c9\u03c3\u03c3\u03bf\u03c2<\/em>) je po\u0159e\u010dt\u011bn\u00e9 jm\u00e9no babyl\u00f3nsk\u00e9ho kn\u011bze boha Marduka \u017eij\u00edc\u00edho ve 3. stolet\u00ed p\u0159. n. l. Kolem roku 270 p\u0159. n. l. sepsal pro Antiocha I. S\u00f3t\u00e9ra, jemu\u017e d\u00edlo dedikoval, \u0159ecky t\u0159\u00edd\u00edln\u00fd spis Babyl\u00f3niaka<\/em>, v n\u011bm\u017e vyl\u00ed\u010dil d\u011bjiny sv\u00e9 zem\u011b od stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta, a to na z\u00e1klad\u011b spolehliv\u00fdch kl\u00ednopisn\u00fdch pramen\u016f podle z\u00e1znam\u016f v babylonsk\u00e9m chr\u00e1mov\u00e9m archivu. B\u00e9r\u00f3ssovo d\u00edlo se v\u0161ak nezachovalo, jsou z n\u011bj zn\u00e1m\u00e9 pouze citace u pozd\u011bj\u0161\u00edch autor\u016f.<\/p>\n

[2]<\/a> Srv. Paul Haupt: Omoroka and Thalatth<\/em>. The American Journal of Philology Vol. 39, No. 3. The Johns Hopkins University Press 1918, str. 306-311<\/a>.<\/p>\n

[3]<\/a> Srv. Gerald Massey: Natural Genesis: Or Second Part Of A Book Of The Beginnings, Containing An Attempt To Recover And Reconstitute The Lost Origines Of The Myths And Mysteries, Types And Symbols, Religion And Language, With Egypt For The Mouthpiece And Africa For The Birthplace<\/em>. Celepha\u00efs Press, Leeds 2008, str. 45n.<\/p>\n

[4]<\/a> Laird Scranton: The Cosmological Origins of Myth and Symbol: From the Dogon and Ancient Egypt to India, Tibet, and China<\/em>. Inner Traditions 2010, str. 29n.<\/p>\n

[5]<\/a> Iz 14,9. Tak\u00e9 \u201emrtv\u00e9 k\u00a0p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed tv\u00e9mu, zvl\u00e1\u0161t\u011b ony p\u0159ed potopou.\u201c Srv. Job 26,5: \u201eHle obrov\u00e9 lkaj\u00ed pod vodami, i kte\u0159\u00ed\u017e bydlej\u00ed s\u00a0nimi.\u201c O peklu se domn\u00edvali sta\u0159\u00ed, \u017ee se nal\u00e9z\u00e1 pod vodami, tj. pod velik\u00fdm mo\u0159em. Obry se rozum\u011bj\u00ed odbojn\u00ed n\u00e1siln\u00edci p\u0159ed potopou sv\u011bta, svr\u017een\u00ed do propasti pekeln\u00e9, kde\u017e i ostatn\u00ed zatracenci s\u00a0nimi bydl\u00ed.<\/p>\n

[6]<\/a> Iz 14,12. Tak\u00e9 \u201eKr\u00e1li babylonsk\u00fd, kter\u00fd\u017e jsi se stkv\u011bl v\u00a0velebnosti sv\u00e9 jako dennice v\u00a0jit\u0159e vych\u00e1zej\u00edc\u00ed.\u201c<\/p>\n

[7]<\/a> Srv. artha<\/em> (sanskrt, \u0905\u0930\u094d\u0925), v\u00a0indick\u00e9 filosofii jeden ze \u010dty\u0159 c\u00edl\u016f lidsk\u00e9ho \u017eivota znamenaj\u00edc\u00ed doslova \u201ev\u00fdznam, smysl, c\u00edl, \u00fa\u010del, esence.\u201c Viz rovn\u011b\u017e Agartha<\/em> nebo Aharti.<\/em><\/p>\n

[8]<\/a> R. P. F. Francisco Ximenes: Las Historias del origen de los Indios de Guatemala<\/em>. Vienna 1856, str. 76.<\/p>\n

[9]<\/a> Proklos: Tim\u00e6us<\/em>, b. ii.<\/p>\n

[10]<\/a> Srv. R. P. Knight, Esq.: An Inquiry Into The Symbolical Language Of Ancient Art And Mythology<\/em>. Black And Armstrong, London 1836, odst. 113, str. 33.<\/p>\n

[11]<\/a> Zj 2,1.<\/p>\n

[12]<\/a> Viz John H. C. Pippy: Egyptian Origin of the Book of Revelation<\/em>. John H. C. Pippy, St. John\u2019s 2011, str. 88n.<\/p>\n

[13]<\/a> Ez 1,4-26.<\/p>\n

[14]<\/a> Christian Ludwig Ideler: Untersuchungen \u00fcber den Ursprung und die Bedeutung der Sternnamen<\/em> (1809),<\/em> str. 307.<\/p>\n

[15]<\/a> Dr. Anton Czubrynski: Slovansk\u00e9 mythy dynastick\u00e9 jako astralogemy. <\/em>Sfinx, Praha 1925.<\/p>\n

[16]<\/a> Zj 2,1.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Monstra popisovan\u00e1 v\u00a0B\u00e9r\u00f3ssov\u011b[1] l\u00ed\u010den\u00ed stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta i v\u00a0nes\u010detn\u00fdch pozd\u011bj\u0161\u00edch m\u00fdtech byla myln\u011b vykl\u00e1d\u00e1na jako nezda\u0159en\u00e9 pokusy Bo\u017e\u00ed…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2635,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[798],"tags":[],"class_list":["post-2633","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-jamu-i-2020-2021","wpcat-798-id"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2633","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2633"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2633\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2635"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2633"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2633"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2633"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}