To, co je dole, je jako to, co je naho\u0159e a to, co je naho\u0159e, je jako to, co je dole, aby se uskute\u010dnil z\u00e1zrak jedin\u00e9ho.<\/em><\/p><\/blockquote>\n V na\u0161\u00ed civilizaci to bylo a\u017e dosud pr\u00e1v\u011b rozum\u00e1\u0159stv\u00ed, je\u017e n\u00e1m slou\u017eilo jako n\u00e1\u00adstroj na\u0161ich pokus\u016f o pochopen\u00ed sv\u011bta a jeho z\u00e1had. Takto jsme naz\u00edrali sv\u011bt, jako kdy\u017e si d\u00edt\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed mechanickou hra\u010dku, kterou rozebralo a\u017e do posledn\u00edho kole\u010dka, aby tak odhalilo v\u0161echna jej\u00ed tajemstv\u00ed. Samotn\u00fd nejvy\u0161\u0161\u00ed uchopovac\u00ed n\u00e1stroj, intelekt, z\u016fstal upozad\u011bn.<\/p>\n Hermes, \u010dlov\u011bk typu onoho \u201enaho\u0159e“, rozli\u0161uje: \u010dlov\u011bk z \u201edola“ odd\u011blu\u00adje <\/strong>a nakonec i pop\u00edr\u00e1 to, od \u010deho se odd\u011blil. Z\u016fst\u00e1v\u00e1 osam\u011bl\u00fd v onom \u201edoln\u00edm“, ulp\u00ed\u00adv\u00e1 v nesmyslnosti sv\u00e9ho \u017eivota, kter\u00fd se st\u00e1v\u00e1 nelidsk\u00fdm t\u00edm, \u017ee je pouze lidsk\u00fdm, po\u00adkud ov\u0161em m\u016f\u017eeme zv\u00e1t lidsk\u00fdm ono torzo, jak\u00fdm je slupka zbaven\u00e1 sv\u00e9ho j\u00e1dra.<\/p>\n Jak znovu obnovit celistvost plodu? Jak vr\u00e1tit j\u00e1dro zp\u011bt do jeho slupky, jak znovu o\u017ei\u00advit maso pod slupkou? Jak u\u010dinit, aby to, co je \u201edole“, zas na\u0161lo obraz toho \u201enaho\u0159e“ a cestu, kter\u00e1 vede k p\u0159edloze?<\/p>\n Nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed legendy o Stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta, kter\u00e9 lidstvo p\u0159eneslo do sv\u00fdch velk\u00fdch tradi\u010d\u00adn\u00edch syst\u00e9m\u016f, ch\u00e1pou to \u201enaho\u0159e“ a to \u201edole“ jako v\u00fdsledek odd\u011blen\u00ed (ve smyslu odli\u00ad\u0161en\u00ed) uvnit\u0159 prvotn\u00ed jednoty.<\/p>\n Stvo\u0159en\u00ed povstal\u00e9 z takov\u00e9ho rozli\u0161en\u00ed n\u00e1m p\u0159edstavuje p\u0159edev\u0161\u00edm tradice \u017eidovsko-k\u0159es\u0165ansk\u00e1. Hebrejsk\u00e9 slovo tvo\u0159en\u00e9 t\u0159emi glyfy B D L, kter\u00e9 p\u0159ekl\u00e1d\u00e1me jako \u201eodd\u011b\u00adlit“, znamen\u00e1 vlastn\u011b \u201eodli\u0161it“; B\u016fh odli\u0161uje sv\u011btlo od temnoty, den od noci, pozd\u011bji mu\u00ad\u017ee od \u017eeny; p\u0159edev\u0161\u00edm ale prvotn\u00ed vody,\u00a0Majim, se <\/em>rozli\u0161uje na\u00a0\u201evody, kter\u00e9 jsou nad klenbou“ <\/em>od \u201evod, kter\u00e9 jsou pod klenbou“ <\/em>(Gn 1,6-7), <\/em>jsou to\u00a0vody, kter\u00e9 hebrejsk\u00e1 tradice naz\u00fdv\u00e1 Mi a Ma. \u201eMi“ a „Ma“ jsou spojeny \u201eklenbou“, kter\u00e1 je v osm\u00e9m ver\u0161i zv\u00e1na \u0160amajim<\/em>, co\u017e vulg\u00e1ta p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 jako \u201enebe.“\u00a0To p\u0159esto\u017ee na jedn\u00e9 stran\u011b odd\u011bluje \u201eMi“ a \u201eMa“, sou\u010dasn\u011b je\u00a0tak\u00e9 sjednocuje uvnit\u0159 sv\u00e9ho jm\u00e9na kolem p\u00edsmene \u0160in, <\/em>kter\u00e9, jak uvid\u00edme, nen\u00ed vzd\u00e1len\u00e9 tomu, co ozna\u010dujeme \u201ej\u00e1drem.“<\/p>\n M\u016f\u017eeme \u0159\u00edci, \u017ee \u201eMi“ je symbolicky sv\u011btem neprojeven\u00e9 archetypov\u00e9 jednoty, kde\u017e\u00adto \u201eMa“ je sv\u011btem jevov\u00e9 rozmanitosti, manifestovan\u00e9 na r\u016fzn\u00fdch \u00farovn\u00edch skute\u010dnosti. Ko\u0159en \u201eMi“\u00a0m\u00e1 sv\u016fj ekvivalent v \u0159eck\u00e9m M\u00ed, <\/em>je\u017e hraje ur\u010duj\u00edc\u00ed roli p\u0159i utv\u00e1\u0159en\u00ed slov, vyjad\u0159uj\u00edc\u00edch sv\u011bt archetyp\u016f, jako u slov „zav\u0159\u00edt \u00fasta“, \u201eml\u010det“, nebo b\u00fdt zasv\u011bcen.“ Ka\u017ed\u00e9 zasv\u011bcen\u00ed je uveden\u00edm na cestu, kter\u00e1 spojuje sv\u011bt jev\u016f se sv\u011btem arche\u00adtyp\u016f: d\u011bje se v tichosti. M\u00fdtus je p\u0159\u00edb\u011bhem, kter\u00fd vyjevuje sv\u011bt archetyp\u016f. Ze stejn\u00e9ho ko\u0159ene poch\u00e1zej\u00ed francouzsk\u00e1 slova murmure (\u0161epot), muet <\/strong>(n\u011bm\u00fd), myst\u00e9re (tajemstv\u00ed).<\/p>\n Ko\u0159en \u201eMi“ je mate\u0159sk\u00fdm ko\u0159enem v\u0161ech slov, ozna\u010duj\u00edc\u00edch manifestaci, projevenost (jako nap\u0159. ve francouzsk\u00e9m mati\u00e9re – hmota, mat\u00e9rie, maternel – mate\u0159sk\u00fd, matrice – matrice, t\u00e9\u017e d\u011bloha, main – ruka [manu\u00e1ln\u00ed] atd.). Ka\u017ed\u00fd prvek \u201eMa“ je ozvukem, v\u00fddechem odpo\u00adv\u00eddaj\u00edc\u00edho \u201eMi.“ \u201eMi“ tak neust\u00e1le zazn\u00edv\u00e1 v „Ma,“ kter\u00e9 nejen\u017ee je nositelem jeho obrazu, ale t\u00e9\u017e jeho moci. V tomto smyslu je potom ka\u017ed\u00fd element \u201eMa“ symbolem \u201eMi.“ Symbol (Syn-bolein: <\/em>vrhat spolu, spojit) oba tyto sv\u011bty sjednocuje, dia-bolein <\/em>(vrhat na p\u0159i\u010d, rozd\u011blit) je rozd\u011bluje, ponech\u00e1vaje \u201eMa“ jeho bloud\u011bn\u00ed, zbaven\u00e9 prav\u00e9 souvislosti a prav\u00e9 moci.<\/p>\n Hebrejci naz\u00fdvaj\u00ed \u201e\u010clov\u011bka z hora“ Elohim, <\/em>\u201e\u010clov\u011bka zdola“ Adam.<\/em><\/p>\n Tento \u201e\u010clov\u011bk z hora“ n\u00e1le\u017e\u00ed sv\u011btu \u201eMi“; projevuje se v „Ma“. Adam, k jeho obra\u00adzu – \u201e\u010clov\u011bk zdola“ – soust\u0159e\u010fuje v sob\u011b \u00fahrn \u201eMa“, kter\u00e9 ve sv\u00e9m z\u00e1rodku a v p\u0159\u00ed\u00adslibu plodu p\u0159edstavuje celek \u201eMi“. Z tohoto hlediska je tedy \u010dlov\u011bk m\u00edstem setk\u00e1n\u00ed sv\u011bta a boh\u016f.<\/p>\n![\"\"](\"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-content\/uploads\/2010\/10\/Strom-\u017eivota.jpg\" "\\"Strom")
<\/a><\/a>
\n<\/a>