![\"\"](\"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-content\/uploads\/Bezruk\u00e1-d\u00edvka.jpg\")
<\/a>Mlyn\u00e1\u0159ova dcera byla kr\u00e1sn\u00e9 a zbo\u017en\u00e9 d\u011bv\u010de, kter\u00e9 po ty t\u0159i roky \u017eilo v b\u00e1zni Bo\u017e\u00ed a bez h\u0159\u00edchu. Kdy\u017e uplynul stanoven\u00fd \u010das a nastal den, kdy si ji m\u011bl \u010f\u00e1bel odv\u00e9st, tu se \u010dist\u011b umyla a k\u0159\u00eddou kolem sebe namalovala kruh. Brzy nato se zjevil pekeln\u00edk, ale nemohl se k n\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eit, a tak vztekle pravil mlyn\u00e1\u0159i: \u201eOdstra\u0148 z domu v\u0161echnu vodu, aby se z\u00edtra nemohla um\u00fdt, nebo\u0165 jinak nad n\u00ed nem\u00e1m \u017e\u00e1dnou moc.\u201c Mlyn\u00e1\u0159 se b\u00e1l, a tak to u\u010dinil. Druh\u00e9ho r\u00e1na op\u011bt p\u0159i\u0161el \u010f\u00e1bel, ale d\u00edvka si sv\u00e9 b\u00edl\u00e9 ruce omyla slzami, tak\u017ee byla op\u011bt \u010dist\u00e1 a on se k n\u00ed op\u011bt nemohl ani p\u0159ibl\u00ed\u017eit, nadm\u00edru rozhn\u011bv\u00e1n \u0159ekl mlyn\u00e1\u0159i: \u201eTy ruce j\u00ed usekni, jinak si z\u00edtra odvedu tebe!\u201c Tu se mlyn\u00e1\u0159 vyd\u011bsil a pravil: \u201eJak bych mohl sv\u00e9mu jedin\u00e9mu d\u00edt\u011bti useknout ruce?!\u201c Ale \u010f\u00e1bel na n\u011bj zle dot\u00edral a \u0159val: \u201eJestli to neud\u011bl\u00e1\u0161, tak bude\u0161 m\u016fj a odvedu do pekla tebe!\u201c Z toho m\u011bl otec strach, a tak \u010f\u00e1blovi sl\u00edbil, \u017ee ho poslechne. \u0160el k dce\u0159i a \u0159ekl: \u201eMoje d\u00edt\u011b, kdy\u017e ti neuseknu ruce, tak m\u011b \u010f\u00e1bel odvede, pekla se boj\u00edm, a tak jsem mu to sl\u00edbil. Pomoz mi a odpus\u0165, \u010deho stra\u0161liv\u00e9ho se na tob\u011b dopust\u00edm.\u201c Dcera odv\u011btila: \u201eMil\u00fd ot\u010de, ud\u011blejte, co zam\u00fd\u0161l\u00edte, jsem va\u0161e d\u00edt\u011b.\u201c A polo\u017eila p\u0159ed otce svoje b\u00edl\u00e9 ruce a ten j\u00ed je useknul. \u010e\u00e1bel sice p\u0159i\u0161el i pot\u0159et\u00ed, ale d\u00edvka si tak dlouho slzami krvav\u00e9 pah\u00fdly om\u00fdvala, \u017ee byly \u010dist\u00e9, a on od n\u00ed musel upustit, proto\u017ee na ni peklo ztratilo pr\u00e1vo. Mlyn\u00e1\u0159 dce\u0159i pravil: \u201eSkrze tebe jsem z\u00edskal velk\u00fd majetek, m\u00e9 d\u00edt\u011b, za to t\u011b budu po cel\u00fd \u017eivot chovat jako v bavlnce.\u201c Ale ona odv\u011btila: \u201eJ\u00e1 tady nez\u016fstanu, ot\u010de, ale odejdu, nebo\u0165 to, co pot\u0159ebuji, mi d\u00e1 ka\u017ed\u00fd milosrdn\u00fd \u010dlov\u011bk.\u201c A tak j\u00ed pah\u00fdly rukou p\u0159iv\u00e1zali na z\u00e1da a ona se s v\u00fdchodem slunce vydala na cestu.<\/p>\n
Putovala cel\u00fd den, a\u017e nastala noc a p\u0159i\u0161la ke kr\u00e1lovsk\u00e9 zahrad\u011b. V jasn\u00e9m m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle vid\u011bla, \u017ee zahrada je pln\u00e1 ovocn\u00fdch strom\u016f, ale nemohla dovnit\u0159, proto\u017ee kolem zahrady byl vodn\u00ed p\u0159\u00edkop. Po celodenn\u00edm putov\u00e1n\u00ed, kdy nem\u011bla v \u00fastech ani sousto, ji velmi sou\u017eil hlad, a tak si pomyslila: \u201eKdybych tak mohla dovnit\u0159, pojedla bych n\u011bco z toho ovoce, takhle tu zahynu hlady.\u201c Padla na kolena a horoucn\u011b se modlila k Bohu, kdy\u017e tu se p\u0159ed n\u00ed zjevil and\u011bl P\u00e1n\u011b, m\u00e1vnul nad vodou rukou a p\u0159\u00edkop byl v m\u017eiku such\u00fd a ona mohla p\u0159ej\u00edt na druhou stranu. Ve\u0161la do zahrady a and\u011bl kr\u00e1\u010del s n\u00ed. P\u0159istoupila k jednomu kr\u00e1sn\u00e9mu stromu a byla to hru\u0161e\u0148; aby uti\u0161ila hlad, za\u010dala j\u00edst jednu hru\u0161ku p\u0159\u00edmo ze stromu, a\u017e ji celou sn\u011bdla. Celou dobu ji pozoroval zahradn\u00edk, ale proto\u017ee vedle n\u00ed st\u00e1l and\u011bl, b\u00e1l se a myslil si, \u017ee je to n\u011bjak\u00fd duch, a tak se na ni neodva\u017eoval zavolat ani promluvit. Kdy\u017e hru\u0161ku sn\u011bdla, a tak se nasytila, zmizela v hou\u0161tin\u011b.<\/p>\n
Kr\u00e1l, kter\u00e9mu ta zahrada pat\u0159ila, druh\u00e9ho dne p\u0159i\u0161el a ovoce p\u0159epo\u010d\u00edt\u00e1val a poznal, \u017ee jedna hru\u0161ka chyb\u00ed, a tak se ptal zahradn\u00edka, pro\u010d hru\u0161ka nele\u017e\u00ed pod stromem a \u00fapln\u011b zmizela. Zahradn\u00edk odv\u011btil: \u201eP\u0159ede\u0161l\u00e9 noci ve\u0161el do zahrady duch, nem\u011bl ruce a \u00fasty tu hru\u0161ku jedl p\u0159\u00edmo ze stromu.\u201c Kr\u00e1l pravil: \u201eJak by ten duch p\u0159e\u0161el p\u0159es vodu? A kam se pod\u011bl, kdy\u017e tu hru\u0161ku sn\u011bdl?\u201c Zahradn\u00edk odv\u011btil: \u201eZ nebes sestoupil and\u011bl P\u00e1n\u011b a zastavil vodu, tak\u017ee p\u0159e\u0161el p\u0159\u00edkop suchou nohou. A proto\u017ee tu byl and\u011bl, tak jsem se b\u00e1l, \u017ee jsem nevydal ani hl\u00e1sku. Kdy\u017e tu hru\u0161ku sn\u011bdl, zase ode\u0161el pry\u010d.\u201c Kr\u00e1l pravil: \u201eJe-li to tak, jak \u0159\u00edk\u00e1\u0161, budu tuto noc hl\u00eddat i j\u00e1.\u201c Kdy\u017e se setm\u011blo, p\u0159i\u0161el do zahrady a vzal s sebou jednoho kn\u011bze, aby s t\u00edm duchem promluvil. V\u0161ichni t\u0159i se posadili pod strom a d\u00e1vali pozor, co se bude d\u00edt. Kolem p\u016flnoci vy\u0161la z k\u0159ovin d\u00edvka a \u0161la rovnou ke stromu a op\u011bt za\u010dala \u00fasty j\u00edst jednu hru\u0161ku; vedle n\u00ed st\u00e1l and\u011bl ve sn\u011bhob\u00edl\u00e9 \u0159\u00edze. Tu k nim p\u0159istoupil kn\u011bz a pravil: \u201eP\u0159i\u0161la jsi z onoho sv\u011bta nebo z tohoto? Jsi duch nebo \u010dlov\u011bk?\u201c D\u00edvka odv\u011btila: \u201eNejsem duch, jsem jen uboh\u00fd a lidmi opu\u0161t\u011bn\u00fd \u010dlov\u011bk, jen B\u016fh mne neopustil.\u201c Tu kr\u00e1l pravil: \u201ePokud jsi opu\u0161t\u011bna cel\u00fdm sv\u011btem, j\u00e1 t\u011b neopust\u00edm.\u201c A vzal ji na kr\u00e1lovsk\u00fd z\u00e1mek, a proto\u017ee byla tak kr\u00e1sn\u00e1 a zbo\u017en\u00e1, od srdce si ji zamiloval, nechal j\u00ed vyrobit st\u0159\u00edbrn\u00e9 ruce a vzal si ji za \u017eenu.<\/p>\n
A b\u011b\u017eel \u010das, jak b\u00fdv\u00e1 jeho zvykem, ne\u00faprosn\u011b a bez ust\u00e1n\u00ed.<\/p>\n
Uplynul rok a kr\u00e1l musel vyjet do v\u00e1lky, poru\u010dil svou mladou \u017eenu do ochrany sv\u00e9 matky a \u0159ekl: \u201eA\u017e na ni p\u0159ijde t\u011b\u017ek\u00e1 hodinka, dob\u0159e o ni pe\u010duj a ihned mi podej zpr\u00e1vu.\u201c Kr\u00e1lovni\u010dka porodila kr\u00e1sn\u00e9ho chlape\u010dka a kr\u00e1lovna matka ihned napsala kr\u00e1li, aby mu tu \u0161\u0165astnou novinu ozn\u00e1mila. Ale posel se cestou posadil na b\u0159ehu jednoho pot\u016f\u010dku, aby si odpo\u010dinul, a proto\u017ee byl tou dlouhou cestou cel\u00fd utrm\u00e1cen\u00fd, usnul. Tu se tam zjevil \u010f\u00e1bel; aby zbo\u017en\u00e9 kr\u00e1lovni\u010dce zp\u016fsobil n\u011bjak\u00e9 ho\u0159e, vym\u011bnil kr\u00e1lovnin dopis za jin\u00fd; v tom st\u00e1lo, \u017ee p\u0159ivedla na sv\u011bt podvr\u017eence. Kdy\u017e kr\u00e1l dopis \u010detl, velmi se vylekal a zarmoutil, ale napsal v odpov\u011b\u010f, \u017ee o kr\u00e1lovnu maj\u00ed do jeho n\u00e1vratu dob\u0159e pe\u010dovat. Kdy\u017e se posel s kr\u00e1lov\u00fdm dopisem vracel, odpo\u010d\u00edval na tomt\u00e9\u017e m\u00edst\u011b a op\u011bt usnul. Tu mu \u010f\u00e1bel do torny vlo\u017eil dopis, ve kter\u00e9m st\u00e1lo, \u017ee maj\u00ed kr\u00e1lovnu i s d\u00edt\u011btem zab\u00edt. Star\u00e1 kr\u00e1lovna matka se velmi polekala, kdy\u017e ten dopis obdr\u017eela, nemohla mu uv\u011b\u0159it, a proto napsala kr\u00e1li je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t, ale odpov\u011b\u010f byla st\u00e1le stejn\u00e1, proto\u017ee \u010f\u00e1bel poslu poka\u017ed\u00e9 podstr\u010dil jin\u00fd dopis, a v tom posledn\u00edm dokonce st\u00e1lo, \u017ee mu m\u00e1 matka jako znamen\u00ed uschovat jazyk a o\u010di mlad\u00e9 kr\u00e1lovny.<\/p>\n Star\u00e1 kr\u00e1lovna matka velmi plakala, copak m\u016f\u017ee prol\u00edt nevinnou krev! Nakonec nechala v noci p\u0159iv\u00e9st la\u0148, aby j\u00ed vy\u0159\u00edzli jazyk a o\u010di. Potom d\u00edvce pravila: \u201eNemohu t\u011b nechat zab\u00edt, jak kr\u00e1l poru\u010dil, ale d\u00e9le tu nem\u016f\u017ee\u0161 z\u016fst\u00e1vat, vydej se i d\u00edt\u011btem do \u0161\u00edr\u00e9ho sv\u011bta a nikdy se u\u017e nevracej zp\u011bt.\u201c D\u00edt\u011b j\u00ed p\u0159iv\u00e1zala na z\u00e1da a ona s uplakan\u00fdma o\u010dima kr\u00e1\u010dela pry\u010d, a\u017e p\u0159i\u0161la do jednoho hlubok\u00e9ho \u010dern\u00e9ho lesa, kde klesla na kolena a obr\u00e1tila se k Bohu. Tu se j\u00ed op\u011bt zjevil onen and\u011bl P\u00e1n\u011b a zavedl ji do chaloupky, na kter\u00e9 visel \u0161t\u00edt s n\u00e1pisem: \u201eZde je jeden ka\u017ed\u00fd svoboden.\u201c Z chaloupky vy\u0161la \u017eena ve sn\u011bhob\u00edl\u00e9m \u0161at\u011b a pravila: \u201eV\u00edt\u00e1m t\u011b, kr\u00e1lovno,\u201c a zavedla ji dovnit\u0159. Tam j\u00ed odv\u00e1zala chlapce ze zad a p\u0159ilo\u017eila j\u00ed ho prs\u016fm, aby pil a potom ho polo\u017eila do kr\u00e1sn\u011b ustlan\u00e9 post\u00fdlky. D\u00edvka se zeptala: \u201eOdkud v\u00ed\u0161, \u017ee jsem kr\u00e1lovna?\u201c V\u011bdma odv\u011btila: \u201eJsem and\u011bl seslan\u00fd na\u0161\u00edm P\u00e1nem, aby zaopat\u0159il tebe i tv\u00e9 d\u00edt\u011b.\u201c<\/p>\n A b\u011b\u017eel \u010das, jak b\u00fdv\u00e1 jeho zvykem, ne\u00faprosn\u011b a bez ust\u00e1n\u00ed.<\/p>\n V tom dom\u011b mladi\u010dk\u00e1 kr\u00e1lovna bydlila cel\u00fdch sedm let a bylo o ni i o chlapce dob\u0159e postar\u00e1no a d\u00edky Bo\u017e\u00ed Milosti j\u00ed op\u011bt narostly useknut\u00e9 ruce. Mezit\u00edm se kr\u00e1l vr\u00e1til z v\u00e1lky dom\u016f a jeho prvn\u00ed bylo, \u017ee cht\u011bl vid\u011bt \u017eenu a d\u00edt\u011b. Tu se jala kr\u00e1lovna matka ho\u0159ce plakat a \u0159ekla: \u201eTy jsi v\u011bru zl\u00fd \u010dlov\u011bk, co jsi mi to napsal, abych dv\u011b nevinn\u00e9 du\u0161e o \u017eivot p\u0159ipravila?!\u201c A uk\u00e1zala mu v\u0161echny dopisy, kter\u00e9 \u010f\u00e1bel zam\u011bnil, a pokra\u010dovala: \u201eJ\u00e1 jsem ud\u011blala, co jsi poru\u010dil.\u201c Jako d\u016fkaz mu uk\u00e1zala o\u010di a jazyk. Tu se jal kr\u00e1l nad svoj\u00ed ubohou \u017eenou a syn\u00e1\u010dkem ho\u0159ekovat a plakat je\u0161t\u011b srdceryvn\u011bji ne\u017e kdysi sama kr\u00e1lovna matka, kter\u00e9 se ho nakonec z\u017eelelo, a \u0159ekla mu: \u201eUklidni se, snad je\u0161t\u011b \u017eij\u00ed. Nechala jsem tajn\u011b zab\u00edt la\u0148 a z n\u00ed poch\u00e1zej\u00ed ty d\u016fkazy. Tv\u00e9 \u017een\u011b s d\u00edt\u011btem uv\u00e1zan\u00fdm na z\u00e1dech jsem poru\u010dila, aby se vydala do \u0161\u00edr\u00e9ho sv\u011bta a u\u017e se sem nikdy nevracela, proto\u017ee by ses rozhn\u011bval.\u201c Kr\u00e1l pravil: \u201eP\u016fjdu t\u0159eba na sam\u00fd konec sv\u011bta, p\u016fjdu a\u017e tam, kde se modr\u00e9 nebe dot\u00fdk\u00e1 zem\u011b, nebudu j\u00edst a nebudu p\u00edt, dokud moji milovanou \u017eenu a d\u00edt\u011b nenajdu!\u201c<\/p>\n A b\u011b\u017eel \u010das, jak b\u00fdv\u00e1 jeho zvykem, ne\u00faprosn\u011b a bez ust\u00e1n\u00ed.<\/p>\n Cel\u00fdch t\u011bch sedm let kr\u00e1l chodil sv\u011btem a hledal ve v\u0161ech skulin\u00e1ch, skaln\u00edch puklin\u00e1ch a jeskyn\u00edch, ale nena\u0161el nic, a tak si u\u017e myslel, \u017ee d\u00e1vno zahynuli. V tom \u010dase opravdu nic nepil, ani nejedl, ale n\u00e1\u0161 P\u00e1n ho udr\u017eoval p\u0159i \u017eivot\u011b. Kone\u010dn\u011b jednoho dne p\u0159i\u0161el do \u010dern\u00e9ho hlubok\u00e9ho lesa a na\u0161el tam chaloupku, na kter\u00e9 visel \u0161t\u00edt se slovy: \u201eZde je jeden ka\u017ed\u00fd svoboden.\u201c Tu vy\u0161la ven v\u011bdma, vzala ho za ruce a \u0159ekla mu: \u201eBu\u010f v\u00edt\u00e1n, kr\u00e1li!\u201c a ptala se ho, pro\u010d sem p\u0159i\u0161el. Kr\u00e1l odv\u011btil: \u201eU\u017e skoro sedm let chod\u00edm sv\u011btem a hled\u00e1m svoji \u017eenu a d\u00edt\u011b, ale nal\u00e9zt je nemohu.\u201c And\u011bl mu nab\u00eddnul j\u00eddlo a pit\u00ed, ale on si z toho nevzal nic a cht\u011bl si jen chv\u00edli odpo\u010dinout. Ulo\u017eil se ke sp\u00e1nku a p\u0159es obli\u010dej si polo\u017eil \u0161\u00e1tek. And\u011bl \u0161el zat\u00edm do sv\u011btnice, kde byla kr\u00e1lovna se synkem, kter\u00e9ho naz\u00fdvala Sedmibolestn\u00fd, a \u0159ekl j\u00ed: \u201eVyjdi i se sv\u00fdm d\u00edt\u011btem ven, p\u0159i\u0161el tv\u016fj man\u017eel.\u201c Tak \u0161la k m\u00edstu, kde le\u017eel kr\u00e1l, kter\u00e9mu se \u0161\u00e1tek svezl z obli\u010deje. Tu pravila: \u201eSedmibolestn\u00fd, zvedni \u0161\u00e1tek sv\u00e9ho otce a p\u0159ikryj mu op\u011bt tv\u00e1\u0159.\u201c D\u00edt\u011b \u0161\u00e1tek zvedlo a p\u0159ikrylo kr\u00e1li obli\u010dej. Kr\u00e1l jej\u00ed slova usly\u0161el a nechal \u0161\u00e1tek z obli\u010deje spadnout je\u0161t\u011b jednou. Tu se chlapec roztrp\u010dil a \u0159ekl: \u201eMil\u00e1 matko, jak mohu p\u0159ikr\u00fdvat obli\u010dej sv\u00e9mu otci, j\u00e1 p\u0159ece na tomto sv\u011bt\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9ho otce nem\u00e1m! M\u016fj otec je na nebes\u00edch, sama jsi mne tu modlitbu u\u010dila! M\u016fj otec je n\u00e1\u0161 mil\u00fd P\u00e1n, jak mohu zn\u00e1t tohoto pobudu? To nen\u00ed m\u016fj otec!\u201c Kdy\u017e to kr\u00e1l sly\u0161el, zvedl se a zeptal se, kdo jsou. D\u00edvka odv\u011btila: \u201eJ\u00e1 jsem tvoje \u017eena a to je tv\u016fj syn Sedmibolestn\u00fd.\u201c Kr\u00e1l uvid\u011bl jej\u00ed \u017eivouc\u00ed ruce a \u0159ekl: \u201eMoje \u017eena m\u011bla st\u0159\u00edbrn\u00e9 ruce.\u201c \u201eZ Milosti Bo\u017e\u00ed mi m\u00e9 ruce op\u011bt narostly.\u201c A and\u011bl \u0161el do sv\u011btnice a p\u0159inesl jej\u00ed st\u0159\u00edbrn\u00e9 ruce a uk\u00e1zal je kr\u00e1li. Tu kr\u00e1l kone\u010dn\u011b v\u011bd\u011bl najisto, \u017ee je to jeho milovan\u00e1 \u017eena a jeho d\u00edt\u011b, cel\u00fd \u0161\u0165astn\u00fd je pol\u00edbil a \u0159ekl: \u201eZe srdce mi spadnul t\u011b\u017ek\u00fd k\u00e1men.\u201c Naposledy se spole\u010dn\u011b nasytili Bo\u017e\u00edm pokrmem a pak se vydali dom\u016f ke star\u00e9 kr\u00e1lovn\u011b matce.<\/p>\n Na z\u00e1mku zavl\u00e1dla obrovsk\u00e1 radost a kr\u00e1l s kr\u00e1lovnou slavili je\u0161t\u011b jednou svatbu a od t\u011bch dob \u017eili \u0161\u0165astn\u011b a spokojen\u011b a\u017e do konce sv\u00fdch dn\u00ed.<\/p>\n \u221e<\/p>\n <\/p>\n<\/a>
\n