{"id":2224,"date":"2018-10-13T09:59:06","date_gmt":"2018-10-13T07:59:06","guid":{"rendered":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/?p=2224"},"modified":"2018-10-13T10:12:55","modified_gmt":"2018-10-13T08:12:55","slug":"husopasky-placou-perly","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/husopasky-placou-perly\/","title":{"rendered":"Husopasky pl\u00e1\u010dou perly"},"content":{"rendered":"
\"\"<\/a>
Otto Ubbelohde: Gaensehirtin am Brunnen<\/figcaption><\/figure>\n

Brat\u0159i Grimmov\u00e9: Husopasky pl\u00e1\u010dou perly<\/h2>\n

Byla jednou jedna sta\u0159i\u010dk\u00e1 mati\u010dka a ta m\u011bla hejno b\u00edl\u00fdch hus a \u017eila v chaloupce na samot\u011b v hor\u00e1ch. Ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no vstala, vzala svoji berli\u010dku a vydala se do lesa, kter\u00fd se tu rozprost\u00edral v\u0161ude v\u016fkol. Na sv\u016fj v\u011bk to byla docela \u010dipern\u00e1 mati\u010dka, cel\u00e9 dny \u0161mejdila po lese, kosila tr\u00e1vu pro husy, trhala divok\u00e9 lesn\u00ed plody, a v\u0161e to pak nosila v n\u016f\u0161i dom\u016f. \u010clov\u011bku se nad t\u00edm tajil dech, jak t\u011b\u017ek\u00e1 b\u0159emena zvedala zlehka ze zem\u011b a pak s nimi z\u010derstva cupitala k domovu. Kdy\u017e n\u011bkoho potkala, m\u011bla pro n\u011bj srde\u010dn\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 pozdraven\u00ed: \u201eDobr\u00fd den, mil\u00fd pane, to m\u00e1me dneska kr\u00e1sn\u00e9 po\u010das\u00ed! Div\u00edte se, \u017ee vl\u00e1\u010d\u00edm tolik tr\u00e1vy? Nu, ka\u017ed\u00fd si mus\u00edme n\u00e9st sv\u00e9 b\u0159\u00edm\u011b.\u201c P\u0159esto ji lid\u00e9 moc r\u00e1di nevid\u011bli a rad\u011bji ji obe\u0161li, ne\u017e by ji potkali, a kdy\u017e u\u017e nebylo zbyt\u00ed a do cesty j\u00ed p\u0159i\u0161li t\u0159eba otec se synkem, tu mu otec po\u0161eptal: \u201eP\u0159ed touhle sta\u0159enou se m\u011bj, synku, v\u017edy na pozoru! Ta m\u00e1 za u\u0161ima, jist\u011b je to \u010darod\u011bjnice!\u201c<\/p>\n

Jednoho r\u00e1na do toho lesa zav\u00edtal kr\u00e1sn\u00fd mlad\u00fd mu\u017e. Slun\u00ed\u010dko jasn\u011b sv\u00edtilo, pt\u00e1ci zp\u00edvali a skrze list\u00ed v\u00e1l sv\u011b\u017e\u00ed v\u011bt\u0159\u00edk a to v\u00e1m bylo \u010dlov\u011bku k radosti. Cestou nepotkal ani \u017eiv\u00e1\u010dka, a\u017e najednou zahl\u00e9dl n\u011bjakou sta\u0159enku, jak kle\u010dela na zemi a \u017eala srpem tr\u00e1vu. Vedle n\u00ed le\u017eela tr\u00e1vnice a opod\u00e1l st\u00e1ly dva ko\u0161e, pln\u00e9 plan\u00fdch jablek a hru\u0161ek.<\/p>\n

\u201eI toto, mati\u010dko,\u201c \u0159ekl: \u201ejak to chcete v\u0161echno odn\u00e9st?\u201c \u201eInu, mus\u00edm, syn\u00e1\u010dku, mus\u00edm, k\u0159iv\u00e1 z\u00e1da n\u00e1m sedl\u00e1k\u016fm p\u0159id\u00e1vaj\u00ed na kr\u00e1se.\u201c odv\u011btila. \u201eMohu v\u00e1m n\u011bjak pomoci?\u201c zeptal se mlad\u00edk. \u201eNu holenku, m\u00e1te dosud rovn\u00fd h\u0159bet a mlad\u00e9 nohy. Pro v\u00e1s to bude lehk\u00e9 a moje chalupa nen\u00ed daleko, stoj\u00ed na pasece tam naho\u0159e. Vy tam vysk\u00e1\u010dete jako kamz\u00edk.\u201c<\/p>\n

Mlad\u00edk se nad sta\u0159enkou slitoval. \u201eM\u016fj otec nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd sedl\u00e1k,\u201c odv\u011btil: \u201eale bohat\u00fd hrab\u011b a j\u00e1 jsem jeho syn. Ale mysl\u00edm, \u017ee to, co dok\u00e1\u017e\u00ed sedl\u00e1ci, s t\u00edm si taky porad\u00edm.\u201c \u201eNo uvid\u00edme,\u201c \u0159ekla sta\u0159enka: \u201ejedna hodinka \u010derstv\u00e9 ch\u016fze, co to pro v\u00e1s je? Je\u0161t\u011b tady ta jablka a hru\u0161ky, mlad\u00fd pane.\u201c<\/p>\n

Ta hodinka ch\u016fze p\u0159i\u0161la mlad\u00e9mu hrab\u011bti trochu podez\u0159el\u00e1, ale sta\u0159enka mu nedala \u010das na dlouh\u00e9 rozm\u00fd\u0161len\u00ed, na z\u00e1da mu nalo\u017eila tr\u00e1vnici a do rukou str\u010dila oba ko\u0161e. \u201eVid\u00edte, je to docela lehk\u00e9.\u201c \u0159ekla. \u201eKdepak, nen\u00ed to lehk\u00e9,\u201c \u0159ekl hrab\u011bc\u00ed syn a za\u0161klebil se: \u201eta tr\u00e1vnice m\u011b t\u00ed\u017e\u00ed, jako kdyby byla pln\u00e1 kamen\u00ed, a ty jablka a hru\u0161ky v\u00e1\u017e\u00ed, jako by byly z olova, sotva popad\u00e1m dech.\u201c M\u011bl chu\u0165 v\u0161echno to zase polo\u017eit, ale sta\u0159enka ho nenechala. \u201ePod\u00edvejme se!\u201c pronesla v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b: \u201eMlad\u00e9mu p\u00e1nu se nechce n\u00e9st, co star\u00e1 \u017eensk\u00e1 vl\u00e1\u010d\u00ed ka\u017ed\u00fd den. Hezk\u00fdmi slovy se k \u010dlov\u011bku p\u0159ito\u010d\u00ed, ale pak najednou oto\u010d\u00ed a bere se k Va\u0148kovi o radu.\u201c1<\/a><\/sup>Raditi se s Va\u0148kem znamen\u00e1 pom\u00fd\u0161let na \u00fat\u011bk.<\/span><\/p>\n

\u201eCopak tu tak stoj\u00edte?\u201c, a pokra\u010dovala ve sv\u00e9 lamentaci: \u201eA ot\u00e1l\u00edte? H\u00fdbn\u011bte kostrou, nikdo v\u00e1m ten ranec u\u017e nesund\u00e1!\u201c<\/p>\n

Dokud \u0161li po rovn\u00e9 cest\u011b, jak\u017etak\u017e to \u0161lo, ale kdy\u017e za\u010dali stoupat vzh\u016fru a kameny pod nohama uh\u00fdbaly a uskakovaly, jako by byly \u017eiv\u00e9, to u\u017e bylo nad jinochovy s\u00edly. Na \u010dele m\u011bl kr\u016fp\u011bje potu, chv\u00edli mu bylo horko, chv\u00edli zase zima z toho, jak mu ten pot st\u00e9kal po z\u00e1dech. \u201eMati\u010dko,\u201c \u0159ekl. \u201enemohu u\u017e d\u00e1l, mus\u00edm si trochu odpo\u010dinout!\u201c \u201eNic takov\u00e9ho!\u201c odpov\u011bd\u011bla mu sta\u0159ena: \u201eA\u017e tam doraz\u00edme, m\u016f\u017eete si odpo\u010d\u00edvat do aleluja, ale nyn\u00ed mus\u00edme j\u00edt d\u00e1l. Kdo v\u00ed, t\u0159eba v\u00e1m to p\u0159inese \u0161t\u011bst\u00ed!\u201c<\/p>\n

\u201eTy jedna \u010darod\u011bjnice!!\u201c zvolal mlad\u00fd hrab\u011b a cht\u011bl shodit tr\u00e1vnici dol\u016f, ale sna\u017eil se zbyte\u010dn\u011b, visela mu na z\u00e1dech pevn\u011b, jako by mu byla p\u0159irostla. Ot\u00e1\u010del se a kroutil sebou, ale zbavit se j\u00ed nemohl. Sta\u0159ena se mu sm\u00e1la a zvesela poskakovala o berli\u010dce kolem n\u011bj. \u201eNezlobte se, mil\u00fd pane.\u201c sm\u00e1la se: \u201eJste v obli\u010deji rud\u00fd jako kohout. Neste to b\u0159emeno trp\u011bliv\u011b, a\u017e doraz\u00edme dom\u016f, dostanete dobrou odm\u011bnu.\u201c<\/p>\n

Co mohl hrab\u011bc\u00ed synek d\u011blat? Musel se podrobit sv\u00e9mu osudu a trp\u011bliv\u011b se vl\u00e9ci za sta\u0159enou, kter\u00e1 vypadala s ka\u017ed\u00fdm krokem \u010dileji a sv\u011b\u017eeji, zat\u00edmco jeho b\u0159emeno bylo \u010d\u00edm d\u00e1l t\u011b\u017e\u0161\u00ed. Tu mu najednou vysko\u010dila nahoru na z\u00e1da a usadila se na tr\u00e1vnici. Sta\u0159enka byla sice vyschl\u00e1 jako ty\u010dka od plotu, ale v\u00e1\u017eila v\u00edc jako tlust\u00e1 selsk\u00e1 d\u011bve\u010dka. Mlad\u00fd hrab\u011b poklesl v kolenou, ale kdy\u017e mu nebylo do kroku, tak ho m\u011bla ke skoku a k ruce si vzala prut a kop\u0159ivy, kter\u00fdmi ho \u0161lehala po noh\u00e1ch. Za neust\u00e1l\u00e9ho st\u00fdsk\u00e1n\u00ed a vzdych\u00e1n\u00ed hrab\u011bc\u00ed synek kone\u010dn\u011b vystoupal vzh\u016fru a dorazil ke sta\u0159enin\u011b chalup\u011b, kde by se nejrad\u011bj rovnou porou\u010del k zemi.<\/p>\n

Kdy\u017e husy sta\u0159enku uvid\u011bly, rozt\u00e1hly k\u0159\u00eddla do stran, prot\u00e1hly krky dop\u0159edu a b\u011b\u017eely j\u00ed s radostn\u00fdm kejh\u00e1n\u00edm naproti: \u201eGa, ga, ga, ga.\u201c Uprost\u0159ed hejna kr\u00e1\u010dela nestar\u00e1, nemlad\u00e1 d\u011bve\u010dka, siln\u00e1 a velk\u00e1 a o\u0161kliv\u00e1 jako noc. \u201eMatko,\u201c \u0159ekla sta\u0159en\u011b: \u201ecopak se v\u00e1m stalo, \u017ee jste byla tak dlouho pry\u010d?\u201c \u201eZapla\u0165 p\u00e1nb\u016f,\u201c odpov\u011bd\u011bla: \u201enic se mi nestalo, naopak, tento mil\u00fd p\u00e1n mi pomohl n\u00e9st moje b\u0159emeno. D\u00edky tob\u011b, pan\u00e1\u010dku! Kdy\u017e jsem byla unaven\u00e1, vzal m\u011b dokonce na z\u00e1da, tak\u017ee cesta nebyla dlouh\u00e1, ub\u00edhala mi vesele a za\u017eili jsme spolu spoustu legrace.\u201c<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b sta\u0159ena sesko\u010dila dol\u016f, vzala mlad\u00e9mu p\u00e1novi z ramenou tr\u00e1vnici a z rukou ko\u0161e a p\u0159\u00e1telsky \u0159ekla: \u201eTe\u010f si sedn\u011bte na lavici p\u0159ede dve\u0159mi a odpo\u010di\u0148te si. Svoji odm\u011bnu jste si poctiv\u011b vyslou\u017eil a bude tu hned!\u201c<\/p>\n

A pravila k husopasce: \u201eB\u011b\u017e do domu, moje dcerunko, to se nehod\u00ed, abys tu byla sama s mlad\u00fdm mu\u017eem, \u010dlov\u011bk nesm\u00ed p\u0159il\u00e9vat oleje do ohn\u011b, je\u0161t\u011b aby se n\u00e1m do tebe zamiloval!\u201c Hrab\u011b nev\u011bd\u011bl, m\u00e1-li se tomu sm\u00e1t nebo plakat. \u201eNo to je mi v\u011bru pokl\u00e1dek,\u201c pomyslil si: \u201ei kdyby byla o t\u0159icet let mlad\u0161\u00ed, z\u016fstalo by moje srdce v klidu.\u201c<\/p>\n

Zat\u00edmco sta\u0159ena v\u00edskala a konej\u0161ila sv\u00e9 husy, jakoby to byly d\u011bti a potom za\u0161la s dcerou do chalupy, hrab\u011bc\u00ed syn se nat\u00e1hl na lavici pod divokou jablo\u0148. Vzduch byl \u010derstv\u00fd a sv\u011b\u017e\u00ed; kolem dokola se rozkl\u00e1dala zelen\u00e1 louka, poset\u00e1 petrkl\u00ed\u010di, divok\u00fdm tymi\u00e1nem a tis\u00edcem jin\u00fdch kv\u011btin; opod\u00e1l zur\u010del pot\u016f\u010dek, jeho\u017e voda se na slunci t\u0159pytila jako k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1; a n\u011b\u017en\u00fd venkovsk\u00fd kolorit dokreslovaly sn\u011bhob\u00edl\u00e9 husy, kter\u00e9 se \u0161pac\u00edrovaly sem a tam nebo se \u010dvachtaly ve vod\u011b.<\/p>\n

\u201eJe tu opravdu p\u0159ekr\u00e1sn\u011b.\u201c pomyslel si mlad\u00fd hrab\u011b: \u201eAle j\u00e1 jsem tak unaven\u00fd, \u017ee u\u017e neudr\u017e\u00edm o\u010di otev\u0159en\u00e9, trochu se prosp\u00edm. Snad mi v\u00edtr na troud vyschl\u00e9 nohy neodnese.\u201c<\/p>\n

Zd\u00e1lo se mu, \u017ee spal sotva chv\u00edli, kdy\u017e p\u0159i\u0161la sta\u0159ena a probudila ho.<\/p>\n

\u201eVsta\u0148te, tady nem\u016f\u017eete sp\u00e1t!\u201c pravila mu: \u201eArci jsem ti \u017eivot trochu p\u0159ikyselila, ale d\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ees ho neztratil. Te\u010f dostane\u0161 odm\u011bnu! Pen\u00edze a jin\u00e9 bohatstv\u00ed nepot\u0159ebuje\u0161, tady m\u00e1\u0161 n\u011bco jin\u00e9ho.\u201c A str\u010dila mu do ruky krabi\u010dku, kter\u00e1 byla zdobena jedin\u00fdm smaragdem. \u201eDob\u0159e ji opatruj!\u201c kladla mu na srdce: \u201eP\u0159inese ti \u0161t\u011bst\u00ed.\u201c<\/p>\n

Ml\u00e1denec vysko\u010dil a c\u00edtil se najednou \u00fapln\u011b sv\u011b\u017e\u00ed a p\u0159i s\u00edle, tak sta\u0159en\u011b pod\u011bkoval za d\u00e1rek a vydal se na cestu bez toho, \u017ee by se rozlou\u010dil s jej\u00ed \u00fachvatnou dcerkou. U\u017e m\u011bl hodn\u00fd kus cesty za sebou, ale st\u00e1le sly\u0161el z d\u00e1lky vesel\u00fd hus\u00ed k\u0159ik.<\/p>\n

T\u0159i dny bloudil hrab\u011bc\u00ed syn v divo\u010din\u011b, ne\u017e kone\u010dn\u011b na\u0161el cestu ven. P\u0159i\u0161el do velk\u00e9ho m\u011bsta, a proto\u017ee tam byl ciz\u00ed, popadli ho a p\u0159edvedli na kr\u00e1lovsk\u00fd z\u00e1mek, kde sed\u011bli na tr\u016fnu kr\u00e1l a kr\u00e1lovna. Mlad\u00fd hrab\u011b padl na kolena, vyt\u00e1hl z kapsy krabi\u010dku se smaragdem a polo\u017eil ji kr\u00e1lovn\u011b k noh\u00e1m. Ta ho vyzvala, aby povstal a krabi\u010dku ji podal. Sotva ji v\u0161ak otev\u0159ela a pod\u00edvala se dovnit\u0159, sesunula se jako mrtv\u00e1 k zemi. Na hrab\u011bte se r\u00e1zem sesypaly kr\u00e1lovsk\u00e9 str\u00e1\u017ee a cht\u011bly ho odv\u00e9st do v\u011bzen\u00ed, tu kr\u00e1lovna otev\u0159ela o\u010di a vyk\u0159ikla, aby ho pustili a ode\u0161li v\u0161ichni pry\u010d, \u017ee s n\u00edm chce mluvit o samot\u011b. Kdy\u017e osam\u011bli, po\u010dala kr\u00e1lovna ho\u0159ce plakat a pravila: \u201eNa co je mi sl\u00e1va a bohatstv\u00ed, kter\u00fdm jsem obklopena, kdy\u017e se ka\u017ed\u00e9ho r\u00e1na probouz\u00edm do tr\u00e1pen\u00ed a bolesti? M\u011bla jsem t\u0159i dcery, ta nejmlad\u0161\u00ed byla nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, takov\u00fd z\u00e1zrak bys na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b pohledal. Byla b\u00edl\u00e1 jako sn\u00edh, r\u016f\u017eov\u00e1 jako jablo\u0148ov\u00fd kv\u011bt a jej\u00ed vlasy z\u00e1\u0159ily jako slune\u010dn\u00ed paprsky. Kdy\u017e plakala, nepadaly ji z o\u010d\u00ed slzy, n\u00fdbr\u017e \u010dist\u00e9 perly a drahokamy.\u201c<\/p>\n

Kdy\u017e m\u011bla patn\u00e1ct let, tu si ji nechal kr\u00e1l spolu s jej\u00edmi sestrami zavolat p\u0159ed tr\u016fn. M\u011bl byste vid\u011bt, jak se lid\u00e9 tv\u00e1\u0159ili, kdy\u017e p\u0159edstoupila ta nejmlad\u0161\u00ed, jako by vy\u0161lo slunce. A kr\u00e1l pravil: \u201eM\u00e9 dcery, nev\u00edm, kdy p\u0159ijde moje posledn\u00ed hodina, a tak chci u\u017e dnes ur\u010dit, kter\u00e1 z v\u00e1s se stane kr\u00e1lovnou. V\u0161echny mne m\u00e1te r\u00e1dy, ale ta, kter\u00e1 mne m\u00e1 r\u00e1da nejv\u00edce, t\u00e9 bude n\u00e1le\u017eet tr\u016fn.\u201c<\/p>\n

Ka\u017ed\u00e1 ho ujistila, \u017ee ho miluje. \u201eNetrapte mne,\u201c odv\u011btil jim kr\u00e1l: \u201ea vyjevte mi, jako co mne milujete.<\/p>\n

Tu ta nejstar\u0161\u00ed pravila: \u201eMiluji t\u011b, ot\u010de, jako nejslad\u0161\u00ed cukr.\u201c<\/p>\n

Ta druh\u00e1 pravila: \u201eJ\u00e1 t\u011b miluji jako sv\u00e9 nejmilej\u0161\u00ed \u0161aty.\u201c<\/p>\n

Ale ta t\u0159et\u00ed ml\u010dela. Tu se j\u00ed otec ptal: \u201eA ty, moje nejmlad\u0161\u00ed? Moje d\u00edt\u011b nejmilej\u0161\u00ed, jak ty mne miluje\u0161?\u201c \u201eJ\u00e1 nev\u00edm.\u201c odpov\u011bd\u011bla, \u201enic podobn\u00e9ho tomu, jak t\u011b miluji, m\u011b nenapad\u00e1.\u201c Ale otec na ni nal\u00e9hal, \u017ee n\u011bco p\u0159ece jen pojmenovat mus\u00ed, a\u017e kone\u010dn\u011b pravila: \u201eI to nejlep\u0161\u00ed j\u00eddlo mi nechutn\u00e1 bez soli, miluji t\u011b tedy jako s\u016fl, ot\u010de.\u201c Ale kdy\u017e to kr\u00e1l usly\u0161el, velmi se rozhn\u011bval. \u201eKdy\u017e mne miluje\u0161 jako s\u016fl, j\u00e1 ti tedy tvou l\u00e1sku zaplat\u00edm sol\u00ed!!!\u201c<\/p>\n

\u201eKr\u00e1l rozd\u011blil \u0159\u00ed\u0161i mezi ty dv\u011b star\u0161\u00ed, ale t\u00e9 nejmlad\u0161\u00ed nechal naplnit pytel sol\u00ed a pov\u011bsit j\u00ed ho na z\u00e1da. Dva pacholci ji pak museli zav\u00e9st do hlubok\u00e9ho lesa. My jsme za ni v\u0161ichni prosili a \u017eadonili o milost,\u201c pokra\u010dovala kr\u00e1lovna: \u201eale kr\u00e1lov\u00fdm hn\u011bvem nemohlo nic pohnout. Plakala, kdy\u017e n\u00e1s opou\u0161t\u011bla, cel\u00e1 cesta byla poseta perlami, kter\u00e9 ji padaly z o\u010d\u00ed. Kr\u00e1le za n\u011bjak\u00fd \u010das hn\u011bv p\u0159e\u0161el, nechal to uboh\u00e9 d\u00edt\u011b hledat po cel\u00e9m lese, ale nena\u0161li po n\u00ed ani stopy. I kdy\u017e jsem si myslila, \u017ee ji patrn\u011b roztrhala divok\u00e1 zv\u011b\u0159, p\u0159ece jsem nepropadla smrteln\u00e9mu z\u00e1rmutku, nebo\u0165 jsem se ve skrytu du\u0161e ut\u011b\u0161ovala nad\u011bj\u00ed, \u017ee je je\u0161t\u011b na\u017eivu, \u017ee se ukryla v n\u011bjak\u00e9 jeskyni nebo na\u0161la p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed u dobr\u00fdch lid\u00ed. Ale v\u011bzte, \u017ee kdy\u017e jsem otev\u0159ela va\u0161i smaragdovou krabi\u010dku, tak jsem uvnit\u0159 uvid\u011bla perlu, \u00fapln\u011b stejnou jako ty, kter\u00e1 vyplakala m\u00e1 dcera. Um\u00edte si jist\u011b p\u0159edstavit, jak se v tom okam\u017eiku zachv\u011blo moje srdce. M\u016f\u017eete mi \u0159\u00edci, jak jste k t\u00e9 perle p\u0159i\u0161el?\u201c<\/p>\n

Hrab\u011b j\u00ed vypr\u00e1v\u011bl, \u017ee ji dostal od n\u011bjak\u00e9 sta\u0159eny v lese, a \u017ee to dozajista byla \u010darod\u011bjnice, kter\u00e1 ho vystavila ukrut\u00e1nsk\u00e9 zkou\u0161ce, ale princeznu nevid\u011bl ani o n\u00ed nesly\u0161el. Kr\u00e1l i kr\u00e1lovna se rozhodli, \u017ee tu sta\u0159enu vyhledaj\u00ed; doufali, \u017ee kde byla perla, tam musej\u00ed m\u00edt tak\u00e9 n\u011bjak\u00e9 zpr\u00e1vy o jejich dce\u0159i.<\/p>\n

Sta\u0159ena v tom \u010dase sed\u011bla v chalup\u011b u kolovr\u00e1tku a p\u0159edla. Brzy se \u00fapln\u011b setm\u011blo, a pol\u00ednko, kter\u00e1 ho\u0159elo v krbu, vyd\u00e1valo jen spor\u00e9 sv\u011btlo. Najednou se venku rozlehl k\u0159ik, to p\u0159i\u0161ly z pastvy husy a nechaly se sly\u0161et hlasit\u00fdm kejh\u00e1n\u00edm a \u0161t\u011bbet\u00e1n\u00edm. Pak ve\u0161la d\u011bve\u010dka. Ale sta\u0159ena j\u00ed ne\u0159ekla ani slovo, jen k\u00fdvla hlavou. D\u011bve\u010dka si sedla ke kolovr\u00e1tku a m\u011bla se k pr\u00e1ci \u010dile jako n\u011bjak\u00e1 mladice. Tak tam sed\u011bly dv\u011b \u017eeny, jedna star\u00e1 prastar\u00e1, druh\u00e1 nestar\u00e1 nemlad\u00e1 a piln\u011b p\u0159edly a ani spolu nepromluvily. Tu cosi za\u0161ramotilo za oknem a dovnit\u0159 z\u00edraly dv\u011b ohniv\u00e9 o\u010di. Byla to jedna star\u00e1 sova, kter\u00e1 t\u0159ikr\u00e1te zahoukala. Sta\u0159ena na okam\u017eik zvedla o\u010di a pravila: \u201eJe \u010das d\u011bvenko, v tuto hodinu vych\u00e1z\u00ed\u0161 ven. Jdi a konej, co mus\u00ed\u0161!\u201c<\/p>\n

D\u011bve\u010dka vstala a vy\u0161la ven. Kampak \u0161la? P\u0159es louky st\u00e1le d\u00e1l a d\u00e1l do \u00fadol\u00ed. Nakonec p\u0159i\u0161la k jednomu prameni, u kter\u00e9ho st\u00e1ly t\u0159i stalet\u00e9 duby. Kulat\u00fd m\u011bs\u00edc se vyhoupl nad horu a byl tak jasn\u00fd, \u017ee by p\u0159i tom sv\u011btle mohl \u010dlov\u011bk hledat na zemi \u0161pendl\u00edk. \u017dena si pojednou st\u00e1hla k\u016f\u017ei, kterou m\u011bla na obli\u010deji, sehnula se k prameni a za\u010dala se om\u00fdvat. Kdy\u017e byla hotova, pono\u0159ila do vody taky tu k\u016f\u017ei a pak ji polo\u017eila na louku, aby se na m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle vyb\u011blila a usu\u0161ila. Ale jak se ta d\u011bve\u010dka zm\u011bnila! To \u010dlov\u011bk je\u0161t\u011b nevid\u011bl! \u0160ediv\u00fd cop odpadnul a vyvalila se z\u00e1plava zlat\u00fdch vlas\u016f, kter\u00e1 ji zakryla cel\u00e9 t\u011blo jako zlat\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165. Jakoby vy\u0161lo slunce. A jej\u00ed o\u010di se r\u00e1zem leskly a t\u0159pytily jako hv\u011bzdy na nebi, tv\u00e1\u0159e byly v jemn\u00e9m rum\u011bnci podobny jablo\u0148ov\u00fdm kv\u011bt\u016fm. Ale ta p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 d\u00edvka byla smutn\u00e1. Posadila se a ho\u0159ce plakala. Jedna slza za druhou se j\u00ed drala z o\u010d\u00ed a koulela na zem. Tak sed\u011bla a byla by tam sed\u011bla je\u0161t\u011b dlouho, kdyby najednou ve v\u011btv\u00edch opod\u00e1l stoj\u00edc\u00edho stromu n\u011bco neza\u0161ustilo a neza\u0161ramotilo. Vysko\u010dila jako post\u0159elen\u00fd jel\u00ednek. M\u011bs\u00edc zrovna zakryl \u010dern\u00fd mrak a v tom okam\u017eiku si nat\u00e1hla d\u00edvenka o\u0161klivou k\u016f\u017ei a v\u0161echna ta z\u00e1\u0159e zmizela, jako by ji sfouknul v\u00edtr. T\u0159\u00e1sla se jako osikov\u00e9 list\u00ed, kdy\u017e b\u011b\u017eela zp\u00e1tky dom\u016f. Sta\u0159ena st\u00e1la p\u0159ede dve\u0159mi a dcera ji cht\u011bla vypov\u011bd\u011bt v\u0161e, co se j\u00ed p\u0159ihodilo, ale sta\u0159ena se p\u0159\u00e1telsky usm\u00e1la a \u0159ekla: \u201eV\u0161echno v\u00edm.\u201c<\/p>\n

Zavedla ji do sv\u011btnice a p\u0159ilo\u017eila dal\u0161\u00ed pol\u00ednko do krbu. Ale u\u017e si nesedly ke kolovr\u00e1tku, sta\u0159enka popadla ko\u0161t\u011b a dala se do zamet\u00e1n\u00ed a sm\u00fd\u010den\u00ed. \u201eMus\u00ed to tu b\u00fdt \u010dist\u00e9 a uklizen\u00e9.\u201c \u0159ekla d\u011bve\u010dce. \u201eAle, mati\u010dko,\u201c zeptala se: \u201epro\u010dpak v t\u00e9to pozdn\u00ed hodin\u011b ukl\u00edz\u00edte?\u201c \u201eJestlipak v\u00ed\u0161, co je za hodinu?\u201c odv\u011btila j\u00ed sta\u0159ena. \u201eJe\u0161t\u011b nen\u00ed p\u016flnoc,\u201c odpov\u011bd\u011bla d\u00edvka. \u201ekr\u00e1tce p\u0159ed jeden\u00e1ctou.\u201c \u201eCopak si nevzpom\u00edn\u00e1\u0161?\u201c pokra\u010dovala sta\u0159ena: \u201eJe to pr\u00e1v\u011b t\u0159i roky, co jsi ke mn\u011b p\u0159i\u0161la. Tv\u016fj \u010das vypr\u0161el, mus\u00edme se rozlou\u010dit.\u201c D\u011bve\u010dka se polekala a zeptala se: \u201eAch, milovan\u00e1 mati\u010dko, chcete mne vyhnat? Co si po\u010dnu? Nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele, \u017e\u00e1dn\u00fd domov, kam se pod\u011bji? V\u017edy jsem ud\u011blala, co jste si p\u0159\u00e1la a byla jste spokojen\u00e1, nepos\u00edlejte m\u011b pry\u010d!\u201c Ale sta\u0159ena j\u00ed o tom, co s n\u00ed bude d\u00e1l, ne\u0159ekla ani sl\u016fvko. \u201eJ\u00e1 tu kon\u010d\u00edm,\u201c \u0159ekla j\u00ed: \u201ene\u017e ale odejdu, mus\u00ed b\u00fdt d\u016fm a sv\u011btnice \u010dist\u00e9, proto mne nezdr\u017euj od pr\u00e1ce. Kv\u016fli sob\u011b bu\u010f bez obav, p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed najde\u0161 a s odm\u011bnou, kterou jsem pro tebe p\u0159ipravila, bude\u0161 tak\u00e9 spokojena.\u201c \u201eAle \u0159ekn\u011bte mi, co se d\u011bje?\u201czeptala se d\u00edvka op\u011bt. \u201eJe\u0161t\u011b jednou ti \u0159\u00edk\u00e1m, neru\u0161 m\u011b v pr\u00e1ci. U\u017e ani slovo! Jdi do sv\u00e9 kom\u016frky, sundej si z obli\u010deje tu k\u016f\u017ei, oble\u010d si hedv\u00e1bn\u00e9 \u0161aty, jak\u00e9 jsi m\u011bla, kdy\u017e jsi ke mn\u011b p\u0159i\u0161la, a pak \u010dekej, ne\u017e t\u011b zavol\u00e1m.\u201c<\/p>\n

\"\"<\/a>
Die G\u00e4nsehirtin am Brunnen<\/figcaption><\/figure>\n

Ale nyn\u00ed se mus\u00edme ve vypr\u00e1v\u011bn\u00ed vr\u00e1tit ke kr\u00e1li a kr\u00e1lovn\u011b. Vydali se spolu s hrab\u011btem do lesa, aby tam hledali sta\u0159enu. Ale v lese se rozd\u011blili a hrab\u011bc\u00ed syn \u0161el d\u00e1l s\u00e1m. A\u017e druh\u00e9ho dne se mu po\u0161t\u011bstilo naj\u00edt tu spr\u00e1vnou cestu a kr\u00e1\u010del po n\u00ed a\u017e do setm\u011bn\u00ed. Do\u0161el k n\u011bjak\u00e9mu stromu, kde cht\u011bl p\u0159enocovat, nebo\u0165 se ob\u00e1val, \u017ee v temnot\u011b zabloud\u00ed. Kdy\u017e vy\u0161el m\u011bs\u00edc, tu uvid\u011bl p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed postavu. Nem\u011bla sice v ruce \u017e\u00e1dn\u00fd prut, ale poznal, \u017ee je to ta o\u0161kliv\u00e1 husopaska, kterou vid\u011bl u sta\u0159enky v chalup\u011b. \u201eOho!\u201c zav\u00fdsknul si: \u201e Tady jde jedna! To ta druh\u00e1 nebude daleko!\u201c Bylo v\u00e1m to p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e p\u0159i\u0161la d\u011bve\u010dka k prameni, svl\u00e9kla k\u016f\u017ei a myla se, kdy\u017e ji pak zahalily zlat\u00e9 vlasy, byla tak kr\u00e1sn\u00e1, \u017ee podobnou sv\u011bt je\u0161t\u011b nevid\u011bl. Se zatajen\u00fdm dechem vykukoval skrze list\u00ed, aby na tu kr\u00e1su co nejl\u00e9pe vid\u011bl. Ale proto\u017ee se natahoval moc daleko, tu pod n\u00edm ne\u010dekan\u011b zapraskala v\u011btev, d\u00edvka si v m\u017eiku nat\u00e1hla k\u016f\u017ei a pel\u00e1\u0161ila pry\u010d; v t\u00e9 chv\u00edli tak\u00e9 z\u010dernal m\u011bs\u00edc a bylo po v\u0161em. Sotva zmizela, slezl ze stromu a posp\u00edchal za n\u00ed. Ne\u0161el dlouho, kdy\u017e uvid\u011bl ve tm\u011b dv\u011b postavy, jak posp\u00edchaj\u00ed p\u0159es louku. Byl to ztracen\u00fd kr\u00e1l a kr\u00e1lovna, kte\u0159\u00ed zahl\u00e9dli v d\u00e1lce sv\u011bt\u00fdlko a sp\u011bchali k n\u011bmu.<\/p>\n

Mlad\u00fd hrab\u011b jim vypr\u00e1v\u011bl, co vid\u011bl podivuhodn\u00e9ho u pramene a oni ani na chv\u00edli nezapochybovali o tom, \u017ee to byla jejich ztracen\u00e1 dcera. Radostn\u011b sp\u011bchali za sv\u011bt\u00fdlkem a brzy p\u0159i\u0161li k lesn\u00ed chalup\u011b. V\u0161ude kolem le\u017eely husy, hlavy m\u011bly schov\u00e1ny pod k\u0159\u00eddly a spaly, \u017e\u00e1dn\u00e1 se ani nepohnula. Pod\u00edvali se dovnit\u0159 oknem a vid\u011bli sta\u0159enu, jak ml\u010dky sed\u00ed u kolovr\u00e1tku a p\u0159ede, pokyvuje hlavou a ni\u010deho si nev\u0161\u00edm\u00e1. Sv\u011btnice byla \u010dist\u011b uklizen\u00e1 a vyc\u00edd\u011bn\u00e1, jako by to bylo obydl\u00ed ml\u017en\u00fdch mu\u017e\u00ed\u010dk\u016f, kte\u0159\u00ed na bot\u00e1ch nenos\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd prach. Ale svoji dceru nevid\u011bli. N\u011bjakou chv\u00edli tam jen tak st\u00e1li a koukali, ale nakonec dostali odvahu a zaklepali na okno. Sta\u0159ena jako by to \u010dekala, vstala a zavolala na n\u011b p\u0159\u00e1telsky: \u201eJen poj\u010fte d\u00e1l, j\u00e1 o v\u00e1s v\u00edm.\u201c A kdy\u017e ve\u0161li do sv\u011btnice, sta\u0159ena pravila: \u201eTu dlouho cestu jste si mohli u\u0161et\u0159it, kdybyste svoje d\u00edt\u011b, kter\u00e9 je tak dobr\u00e9 a l\u00e1skypln\u00e9, p\u0159ed t\u0159emi lety nevyhnali. Tady u mne p\u00e1sla po ty t\u0159i roky husy; nic zl\u00e9ho se tu nenau\u010dila, vedla jsem ji k dobrot\u011b a \u010distot\u011b srdce. A vy jste byli strachem o jej\u00ed \u017eivot dostate\u010dn\u011b vytrest\u00e1ni.\u201c Pak \u0161la do kom\u016frky a zavolala: \u201ePoj\u010f ven, moje dcerunko.\u201c Tu se dve\u0159e otev\u0159ely a ven vy\u0161la kr\u00e1lovsk\u00e1 dcerka v hedv\u00e1bn\u00fdch \u0161atech, se zlat\u00fdmi vlasy a z\u00e1\u0159\u00edc\u00edma o\u010dima; a bylo v\u00e1m to, jakoby sestoupil and\u011bl z nebe. \u0160la k otci a matce, padla jim kolem krku a pol\u00edbila je; nemohli si pomoci, museli plakat radost\u00ed. Hrab\u011b st\u00e1l vedle, a kdy\u017e ho spat\u0159ila, zr\u016f\u017eov\u011bla j\u00ed tv\u00e1\u0159, sama nev\u011bd\u011bla pro\u010d. Kr\u00e1l \u0159ekl: \u201eMilovan\u00e9 d\u00edt\u011b, svoji \u0159\u00ed\u0161i jsem ji\u017e rozdal, copak d\u00e1m tob\u011b?\u201c \u201eOna nic nepot\u0159ebuje.\u201c \u0159ekla sta\u0159ena: \u201eJ\u00e1 j\u00ed d\u00e1m slzy, kter\u00e9 kv\u016fli v\u00e1m vyplakala. Jsou to \u010dist\u00e9 perly, kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jak\u00e9 kdy \u010dlov\u011bk nalezl na mo\u0159sk\u00e9m dn\u011b, a maj\u00ed daleko v\u011bt\u0161\u00ed cenu ne\u017e cel\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e. A jako odm\u011bnu za svou pr\u00e1ci dostane moji chaloupku.\u201c Kdy\u017e to sta\u0159ena \u0159ekla, zmizela a bylo to nav\u011bky. Tu to trochu zapraskalo ve st\u011bn\u00e1ch, a kdy\u017e se rozhl\u00e9dli, m\u00edsto chaloupky tu st\u00e1l p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd z\u00e1mek, byla prost\u0159ena kr\u00e1lovsk\u00e1 tabule a sem a tam b\u011bhali slou\u017e\u00edc\u00ed.<\/p>\n

Tenhle p\u0159\u00edb\u011bh m\u00e1 pr\u00fd je\u0161t\u011b pokra\u010dov\u00e1n\u00ed, ale m\u00e9 babi\u010dce, kter\u00e1 mi ho vypr\u00e1v\u011bla, neslou\u017eila u\u017e pam\u011b\u0165, a tak ten konec zapomn\u011bla.<\/p>\n

J\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee kr\u00e1sn\u00e1 kr\u00e1lovsk\u00e1 dcera si vzala za man\u017eela toho hrab\u011bte a pak spolu p\u0159eb\u00fdvali v tom z\u00e1mku a \u017eili ve \u0161t\u011bst\u00ed a po\u017eehn\u00e1n\u00ed tak dlouho, jak si to B\u016fh p\u0159\u00e1l. Zda si ty sn\u011bhob\u00edl\u00e9 husy, kter\u00e9 se p\u00e1sly u chaloupky, sta\u0159ena vzala s sebou \u010di jim dala lidskou podobu a z\u016fstaly tak jako slou\u017e\u00edc\u00ed u mlad\u00e9 kr\u00e1lovny, to nev\u00edm zcela jist\u011b, ale domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee ano. Babi\u010dka mi pov\u00eddala, \u017ee tenkr\u00e1t musela b\u00fdt d\u00edvka, kter\u00e1 p\u00e1s\u00e1vala b\u00edl\u00e9 husy, \u010dist\u00e9 a nezka\u017een\u00e9 mysli. Tak\u00e9 je mo\u017en\u00e9, \u017ee ta sta\u0159ena nebyla, jak se lid\u00e9 domn\u00edvali, v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1 \u010darod\u011bjnice, n\u00fdbr\u017e sudi\u010dka, kter\u00e1 napravuje v\u0161e zl\u00e9. Mo\u017en\u00e1 to pr\u00e1v\u011b byla ona, kdo dal p\u0159i k\u0159tu princezn\u011b dar plakat perly m\u00edsto slz. Za na\u0161ich \u010das\u016f se takov\u00e9 v\u011bci u\u017e neud\u00e1vaj\u00ed, nebo\u0165 nejv\u011bt\u0161\u00edmi boh\u00e1\u010di by se stali ti nejubo\u017eej\u0161\u00ed chud\u00e1ci, kte\u0159\u00ed m\u00edvaj\u00ed k pl\u00e1\u010di ty nejlep\u0161\u00ed d\u016fvody…<\/p>\n

\u221e<\/p>\n

 <\/p>\n

\n

Poh\u00e1dka Die G\u00e4nsehirtin am Brunnen<\/em> (KHM 179) je ve sb\u00edrce poh\u00e1dek brat\u0159\u00ed Grimm\u016f Kinder-und Hausm\u00e4rchen<\/em> (1812-15, 1822, 1857).<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Brat\u0159i Grimmov\u00e9: Husopasky pl\u00e1\u010dou perly Byla jednou jedna sta\u0159i\u010dk\u00e1 mati\u010dka a ta m\u011bla hejno b\u00edl\u00fdch hus a…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2225,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[765],"tags":[715,775,706],"class_list":["post-2224","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-jamui-20182019","tag-grimmove","tag-husopasky-placou-perly","tag-pohadky","wpcat-765-id"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2224","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2224"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2224\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2225"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2224"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2224"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2224"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}