{"id":1968,"date":"2016-11-01T08:33:44","date_gmt":"2016-11-01T06:33:44","guid":{"rendered":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/?p=1968"},"modified":"2016-11-01T15:28:52","modified_gmt":"2016-11-01T13:28:52","slug":"bratri-grimmove-jalovec","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/bratri-grimmove-jalovec\/","title":{"rendered":"Brat\u0159i Grimmov\u00e9: Jalovec"},"content":{"rendered":"

\"moritz_von_schwind_von_dem_machandelboom\"<\/a>Tato poh\u00e1dka vych\u00e1z\u00ed ze dvou verz\u00ed jedn\u00e9 lidov\u00e9 poh\u00e1dky. Jedna je ze sb\u00edrky Deutsches M\u00e4rchenbuch<\/em> (Leipzig 1857) n\u011bmeck\u00e9ho spisovatele Ludwiga Bechsteina. Druh\u00e1 verze s n\u00e1zvem Vom dem Machandelboom<\/em> (KHM 47) je z rozs\u00e1hl\u00e9 sb\u00edrky poh\u00e1dek brat\u0159\u00ed Grimm\u016f Kinder-und Hausm\u00e4rchen<\/em> (1812-15, 1822, 1857).<\/span><\/p>\n

 <\/p>\n

T<\/span>ento p\u0159\u00edb\u011bh se ud\u00e1l d\u00e1vno prad\u00e1vno. P\u0159ed rovn\u00fdm tis\u00edcem let \u017eil v jedn\u00e9 dalek\u00e9 zemi jeden bohat\u00fd mu\u017e, kter\u00fd m\u011bl kr\u00e1snou a zbo\u017enou \u017eenu. Velmi se milovali, ale nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u011bti, a\u010dkoliv si je ze srdce p\u0159\u00e1li. \u017dena se dnem i noc\u00ed obracela v modlitb\u00e1ch k na\u0161emu P\u00e1nu, ale vytou\u017een\u00e9 d\u00edt\u011b nep\u0159ich\u00e1zelo. Na dvo\u0159e p\u0159ed jejich domem rostl kr\u00e1sn\u00fd jalovec. Jednou v zim\u011b pod n\u00edm pan\u00ed sed\u011bla a kr\u00e1jela jablko, a kdy\u017e tak to jablko loupala, \u0159\u00edzla se do prstu a krev st\u00e9kala na sn\u00edh. \u201eAch, m\u016fj Pane, \u201c hluboce si povzdechla a d\u00edvala se p\u0159ed sebe: \u201ekdybych tak m\u011bla d\u00edt\u011b rud\u00e9 jako ta krev a b\u00edl\u00e9 jako ten sn\u00edh.\u201c A kdy\u017e to p\u0159\u00e1n\u00ed vyslovila, vstoupila do n\u00ed takov\u00e1 radost, jako by se to m\u011blo opravdu st\u00e1t a spokojen\u011b se vr\u00e1tila do domu.<\/p>\n

Kdy\u017e p\u0159e\u0161el prvn\u00ed m\u011bs\u00edc, rozt\u00e1l sn\u00edh.<\/p>\n

Kdy\u017e uplynul druh\u00fd m\u011bs\u00edc, v\u0161e se zazelenalo.<\/p>\n

Kdy\u017e \u010das odvanul t\u0159et\u00ed m\u011bs\u00edc, zemi pokryly n\u011b\u017en\u00e9 kv\u00edtky.<\/p>\n

Kdy\u017e se sch\u00fdlil ke sv\u00e9mu konci \u010dtvrt\u00fd m\u011bs\u00edc, na v\u0161ech stromech v lese vyrazily zelen\u00e9 v\u00fdhonky a rostly o p\u0159ekot. Pt\u00e1\u010dkov\u00e9 se rozezp\u00edvali tak, \u017ee cel\u00fd les zvu\u010del a ze strom\u016f padaly kv\u011bty.<\/p>\n

Kdy\u017e odchv\u00e1tal p\u00e1t\u00fd m\u011bs\u00edc a \u017eena op\u011bt st\u00e1la pod jalovcem, tu j\u00ed srdce posko\u010dilo radost\u00ed a ona padla na kolena a modlila se.<\/p>\n

Kdy\u017e odplynul \u0161est\u00fd m\u011bs\u00edc, \u017eena ztloustla a zes\u00edlila a byla pokojn\u00e1 jako zral\u00e9 obiln\u00e9 pole.<\/p>\n

V sedm\u00e9m m\u011bs\u00edci se vrhla na jalovcov\u00e9 bobule a jedla a jedla, a\u017e se jimi p\u0159esytila, pak posmutn\u011bla a onemocn\u011bla.<\/p>\n

V osm\u00e9m m\u011bs\u00edci vy\u0161la ven, zavolala mu\u017ee, plakala a \u0159ekla mu: \u201eA\u017e um\u0159u, tak mne nechej poh\u0159b\u00edt pod t\u00edm jalovcem.\u201c T\u00edm se upokojila a pot\u011b\u0161ila.<\/p>\n

Kdy\u017e se to m\u011blo k dev\u00e1t\u00e9mu \u00fapl\u0148ku, porodila d\u00edt\u011b a ono bylo b\u00edl\u00e9 jako sn\u00edh a rud\u00e9 jako krev. A \u017eena se z toho tak radovala, \u017ee um\u0159ela. Mu\u017e ji poh\u0159bil pod jalovec, jak si p\u0159\u00e1la; a plakal a plakal.<\/p>\n

A b\u011b\u017eel \u010das, jak b\u00fdv\u00e1 jeho zvykem, ne\u00faprosn\u011b a bez ust\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Mu\u017e truchlil dlouh\u00fd \u010das, ale jak \u010das b\u011b\u017eel, plakal st\u00e1le m\u00e9n\u011b, a\u017e jednoho dne jeho dny op\u011bt zjasn\u011bly a on se o\u017eenil. S tou druhou \u017eenou zplodil dcerku. To prvn\u00ed d\u00edt\u011b byl chlapec, rud\u00fd jako krev a b\u00edl\u00fd jako sn\u00edh. Kdy\u017e matka pat\u0159ila na dcerku, bylo jej\u00ed srdce pln\u00e9 l\u00e1sky, kdy\u017e v\u0161ak jej\u00ed zrak padnul na chlapce, tu ji u srdce bodlo a zd\u00e1lo se j\u00ed, \u017ee j\u00ed stoj\u00ed v cest\u011b, a st\u00e1le myslila na to, jak by zajistila majetek jen pro dceru. Na chlapce nevra\u017eila, strkala ho z kouta do kouta, peskovala a tloukla tak, \u017ee \u017eil v ustavi\u010dn\u00e9m strachu. Kdy\u017e p\u0159i\u0161el ze \u0161koly, nem\u011bl kde ani v klidu posed\u011bt.<\/p>\n

\"24_machandelboom\"<\/a>Jednou \u0161la matka do komory, ve\u0161la tam s n\u00ed i dcera a \u0159ekla: \u201eMaminko, dej mi jablko.\u201c \u201eAno, m\u00e9 d\u00edt\u011b.\u201c \u0159ekla \u017eena a dala j\u00ed z truhly kr\u00e1sn\u00e9 jablko. Ta truhla m\u011bla velk\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 v\u00edko s obrovsk\u00fdm \u017eelezn\u00fdm z\u00e1mkem. \u201eMaminko,\u201c ptala se: \u201ebrat\u0159\u00ed\u010dek nedostane?\u201c Ta slova \u017eenu v\u011bru zamrzela, ale nedala na sob\u011b nic zn\u00e1t a \u0159ekla: \u201eAno, a\u017e p\u0159ijde ze \u0161koly.\u201c A proto\u017ee ho oknem pr\u00e1v\u011b zpozorovala, rychle dcerce jablko vzala a \u0159ekla: \u201eNedostane\u0161 d\u0159\u00edve ne\u017e tv\u016fj brat\u0159\u00ed\u010dek.\u201c Pak jablko hodila zp\u011bt do truhly a zav\u0159ela ji. Kdy\u017e ho\u0161\u00edk ve\u0161el do dve\u0159\u00ed, tu mu p\u0159\u00e1telsky pravila: \u201eSynku, nechce\u0161 jablko?\u201c ale jej\u00ed pohled byl zlov\u011bstn\u00fd. \u201eMaminko,\u201c odv\u011btil: \u201epro\u010d se na mne d\u00edv\u00e1te tak zle? Ano, dejte mi jablko!\u201c \u201ePoj\u010f se mnou!\u201c \u0159ekla a v komo\u0159e nadzvedla v\u00edko truhly:\u201eVyt\u00e1hni si ho.\u201c A kdy\u017e se hoch do truhly pro jablko sehnul, tu pustila t\u011b\u017ek\u00e9 v\u00edko truhlice. Chlapcova hlava spadnula mezi \u010derven\u00e1 jablka. Matku r\u00e1zem zloba p\u0159e\u0161la a obest\u0159ela ji hr\u016fza: \u201eJak se ho te\u010f zbav\u00edm??\u201c Inu macechy si v\u011bd\u00ed v\u017edy rady. Se\u0161la dol\u016f do sv\u011btnice a p\u0159inesla z nejspodn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1suvky b\u00edl\u00fd \u0161\u00e1tek, posadila hlavu na t\u011blo a t\u00edm \u0161\u00e1tkem ji ov\u00e1zala kolem krku, aby nebylo nic vid\u011bt. Pak hocha vzala, posadila na \u017eidli p\u0159ede dve\u0159e domu a do ruky mu dala jablko.<\/p>\n

Za chvilku p\u0159i\u0161la d\u00edvenka do kuchyn\u011b k matce, kter\u00e1 tam st\u00e1la u ohn\u011b a m\u00edchala n\u011bco v hrnci. \u201eMaminko,\u201c \u0159ekla: \u201ebrat\u0159\u00ed\u010dek sed\u00ed p\u0159ede dve\u0159mi a je cel\u00fd bled\u00fd, v ruce dr\u017e\u00ed jablko a j\u00e1 ho prosila, aby mi ho dal, ale on mi ani neodpov\u011bd\u011bl a j\u00e1 se ho boj\u00edm.\u201c \u201eJdi k n\u011bmu je\u0161t\u011b jednou,\u201c \u0159ekla matka: \u201ea kdy\u017e ti zase neodpov\u00ed, tak mu dej pohlavek.\u201c Tak \u0161la sest\u0159i\u010dka k brat\u0159\u00ed\u010dkovi a \u0159ekla:\u201eBrat\u0159\u00ed\u010dku, dej mi to jablko.\u201c Ale ten ml\u010del, tak mu dala pohlavek, a\u017e mu hlava upadla, toho se ov\u0161em p\u0159evelice polekala a jala se usedav\u011b plakat; b\u011b\u017eela k matce a volala:\u201eAch, maminko, j\u00e1 jsem brat\u0159\u00ed\u010dkovi urazila hlavu!\u201c a plakala a nemohla se upokojit. \u201eCopak jsi to provedla? Ale upokoj se, a\u0165 t\u011b n\u011bkdo nevid\u00ed, te\u010f u\u017e se ned\u00e1 nic d\u011blat, uva\u0159\u00edm bratra k ob\u011bdu.\u201c Tak macecha brat\u0159\u00ed\u010dka rozsekala na kusy, nah\u00e1zela do hrnce a uva\u0159ila na \u010derno jako zv\u011b\u0159inu. Sest\u0159i\u010dka st\u00e1la a plakala a plakala a jej\u00ed slzy padaly do hrnce a bylo jich tolik, \u017ee soli nebylo t\u0159eba.<\/p>\n

Tu p\u0159i\u0161el dom\u016f otec, sedl si ke stolu a \u0159ekl: \u201eKdepak je brat\u0159\u00ed\u010dek?\u201c Matka p\u0159inesla na st\u016fl velkou m\u00edsu s \u010dernou om\u00e1\u010dkou a sest\u0159i\u010dka plakala a nebylo j\u00ed od toho pl\u00e1\u010de pomoci. Tu se otec znova zeptal: \u201eKdepak je brat\u0159\u00ed\u010dek?\u201c \u201eAch,\u201c \u0159ekla matka: \u201eode\u0161el k prastr\u00fdci, \u017ee u n\u011bj n\u011bjak\u00fd \u010das pobude.\u201c \u201eCopak tam bude d\u011blat? Ani se nerozlou\u010dil.\u201c \u201eMoc tam cht\u011bl a ptal se mne, zda by tam mohl z\u016fstat \u0161est t\u00fddn\u016f, je tam o n\u011bj dob\u0159e postar\u00e1no.\u201c \u201eAch,\u201c \u0159ekl mu\u017e: \u201eje mi z toho smutno, m\u011bl se alespo\u0148 rozlou\u010dit.\u201c S t\u011bmi slovy se jal do j\u00eddla a \u0159ekl: \u201ePro\u010dpak pl\u00e1\u010de\u0161? Brat\u0159\u00ed\u010dek se ti p\u0159ece zase vr\u00e1t\u00ed.\u201c A po chv\u00edli: \u201e\u017deno, to j\u00eddlo chutn\u00e1 v\u00fdte\u010dn\u011b, p\u0159idej mi!\u201c A \u010d\u00edm v\u00edce otec jedl, t\u00edm v\u00edce mu to chutnalo a cht\u011bl p\u0159id\u00e1vat a st\u00e1le \u0159\u00edkal: \u201eDej mi v\u00edce, pro v\u00e1s to nen\u00ed, jen pro mne!\u201c A jedl a jedl a kosti h\u00e1zel pod st\u016fl, a\u017e jich tam le\u017eela hrom\u00e1dka.<\/p>\n

Sest\u0159i\u010dka \u0161la ke komod\u011b, vyt\u00e1hla z nejspodn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1suvky ten nejlep\u0161\u00ed hedv\u00e1bn\u00fd \u0161\u00e1tek, posb\u00edrala pod stolem v\u0161echny brat\u0159\u00ed\u010dkovy kosti, zavinula je do hedv\u00e1b\u00ed a vynesla je p\u0159ed dve\u0159e a po tv\u00e1\u0159\u00edch j\u00ed tekly krvav\u00e9 slzy. Na dvo\u0159e polo\u017eila kosti do zelen\u00e9 tr\u00e1vy pod jalovec, a kdy\u017e tam tak le\u017eely, tu se j\u00ed r\u00e1zem ulevilo a u\u017e v\u00edce neplakala. Tu se jalovec za\u010dal t\u0159\u00e1st a nakl\u00e1n\u011bl v\u011btvi\u010dky k sob\u011b a od sebe jako \u010dlov\u011bk, kter\u00fd si radost\u00ed mne ruce. Pak strom pojednou obklopila mlha a skrze tu mlhu vzpl\u00e1l ohe\u0148 a z toho ohn\u011b vyl\u00e9tl n\u00e1dhern\u00fd pt\u00e1k, kter\u00fd p\u0159ekr\u00e1sn\u011b zazp\u00edval, vznesl se do v\u00fd\u0161e a ulet\u011bl pry\u010d. Kdy\u017e pt\u00e1k zmizel, tu byl jalovec jako d\u0159\u00edv, jen ty kosti, co pod n\u00edm le\u017eely, zmizely. Sest\u0159i\u010dka byla pojednou pln\u00e1 m\u00edru a pokoje, jako by c\u00edtila, \u017ee brat\u0159\u00ed\u010dek st\u00e1le \u017eije. \u0160la zvesela zp\u011bt do domu, sedla si ke stolu a jedla.<\/p>\n

Ten pt\u00e1k si zat\u00edm sedl na st\u0159echu jednoho domu a zazp\u00edval podivnou p\u00edsni\u010dku, do kter\u00e9 zaklel sv\u016fj smutn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, jak ho zabili, jak ho va\u0159ili, jak ho solili, jak ho nesli na st\u016fl, jak se nad n\u00edm modlili, aby ho pak sn\u011bdli, jeho kosti hodili pod st\u016fl a nakonec ulo\u017eili pod jalovec. Sed\u011bl v tom dom\u011b zlatn\u00edk ve sv\u00e9 d\u00edln\u011b a zrovna vyr\u00e1b\u011bl zlat\u00fd \u0159et\u011bz, tu usly\u0161el to pta\u010d\u00ed zp\u00edv\u00e1n\u00ed a \u017ealobn\u00e9 st\u00fdsk\u00e1n\u00ed a zd\u00e1lo se mu to p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 a dotklo se to jeho srdce. Vstal, a kdy\u017e \u0161el p\u0159es chodbu, ztratil pantofel. \u0160el d\u00e1l rovnou doprost\u0159ed ulice; na nohou jen jeden pantofel a jednu pono\u017eku, na sob\u011b ko\u017eenou z\u00e1st\u011bru, v jedn\u00e9 ruce zlat\u00fd \u0159et\u011bz a ve druh\u00e9 kle\u0161t\u011b; a ulice cel\u00e1 z\u00e1\u0159ila. Zlatn\u00edk se postavil tak, aby na toho pt\u00e1ka dob\u0159e vid\u011bl. \u201ePt\u00e1ku Ohniv\u00e1ku,\u201c \u0159ekl zlatn\u00edk: \u201eum\u00ed\u0161 tak kr\u00e1sn\u011b zp\u00edvat! Zazp\u00edvej mi tu p\u00edse\u0148 je\u0161t\u011b jednou!\u201c \u201eNe,\u201c odv\u011btil pt\u00e1k: \u201edvakr\u00e1t nezp\u00edv\u00e1m jen tak. Dej mi sv\u016fj zlat\u00fd \u0159et\u011bz a j\u00e1 ti zazp\u00edv\u00e1m je\u0161t\u011b jednou.\u201c \u201eTady,\u201c \u0159ekl zlatn\u00edk: \u201etady m\u00e1\u0161 ten \u0159et\u011bz, jen mi je\u0161t\u011b zazp\u00edvej.\u201c Tu k n\u011bmu pt\u00e1k sl\u00e9tnul, do prav\u00e9ho pa\u0159\u00e1tku vzal zlat\u00fd \u0159et\u011bz, posadil se p\u0159ed zlatn\u00edka a op\u011bt zap\u00edval o tom, jak ho zabili, jak ho va\u0159ili, jak ho solili, jak ho nesli na st\u016fl, jak se nad n\u00edm modlili, aby ho pak sn\u011bdli, jeho kosti hodili pod st\u016fl a nakonec ulo\u017eili pod jalovec.<\/p>\n

Pot\u00e9 pt\u00e1k let\u011bl d\u00e1l a sednul si na st\u0159echu domu jednoho \u0161evce a zazp\u00edval o tom, jak ho zabili, jak ho va\u0159ili, jak ho solili, jak ho nesli na st\u016fl, jak se nad n\u00edm modlili, aby ho pak sn\u011bdli, jeho kosti hodili pod st\u016fl a nakonec ulo\u017eili pod jalovec. Kdy\u017e \u0161vec ten n\u00e1dhern\u00fd zp\u011bv usly\u0161el, vyb\u011bhl ven p\u0159ede dve\u0159e jen v ko\u0161ili, pod\u00edval se na st\u0159echu a musel si d\u00e1t ruce p\u0159ed o\u010di, aby ho ta z\u00e1\u0159e neoslepila. \u201ePt\u00e1ku Ohniv\u00e1ku,\u201c \u0159ekl \u0161vec: \u201eum\u00ed\u0161 tak kr\u00e1sn\u011b zp\u00edvat!\u201c Pak zavolal do domu: \u201e\u017deno, poj\u010f ven, je tu pt\u00e1k Ohniv\u00e1k, kter\u00fd um\u00ed p\u0159ekr\u00e1sn\u011b zp\u00edvat.\u201c Potom zavolal taky svoj\u00ed dceru, jej\u00ed d\u011bti, tovary\u0161e, u\u010dedn\u00edky i d\u011bve\u010dky a oni v\u0161ichni vy\u0161li na ulici a prohl\u00ed\u017eeli si toho pt\u00e1ka, jak byl kr\u00e1sn\u00fd. M\u011bl p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 \u010derven\u00e1 a zelen\u00e1 p\u00e9ra, kolem krku obojek z p\u00edrek z ryz\u00edho zlata a o\u010di mu na hlav\u011b z\u00e1\u0159ily jako drahokamy. \u201ePt\u00e1ku Ohniv\u00e1ku,\u201c \u0159ekl \u0161vec: \u201ezazp\u00edvej mi tu p\u00edse\u0148 je\u0161t\u011b jednou!\u201c \u201eNe,\u201c odv\u011btil pt\u00e1k: \u201edvakr\u00e1t nezp\u00edv\u00e1m jen tak, mus\u00ed\u0161 mi n\u011bco darovat.\u201c \u201e\u017deno, jdi do kr\u00e1mu,\u201c \u0159ekl \u0161vec: \u201ena nejho\u0159ej\u0161\u00edm reg\u00e1le stoj\u00ed p\u00e1r \u010derven\u00fdch st\u0159ev\u00ed\u010dk\u016f, ty p\u0159ines sem.\u201c Tak \u017eena \u0161la a st\u0159ev\u00ed\u010dky p\u0159inesla. \u201eTady pt\u00e1ku,\u201c \u0159ekl \u0161vec: \u201etady m\u00e1\u0161 st\u0159ev\u00ed\u010dky, jen n\u00e1m je\u0161t\u011b zazp\u00edvej.\u201c Tu pt\u00e1k sl\u00e9tl ze st\u0159echy, vzal si do lev\u00e9ho pa\u0159\u00e1tku st\u0159ev\u00ed\u010dky, vylet\u011bl op\u011bt na st\u0159echu a zp\u00edval o tom, jak ho zabili, jak ho va\u0159ili, jak ho solili, jak ho nesli na st\u016fl, jak se nad n\u00edm modlili, aby ho pak sn\u011bdli, jeho kosti hodili pod st\u016fl a nakonec ulo\u017eili pod jalovec.<\/p>\n

\"24_machandelboom_d\"<\/a>Kdy\u017e dozp\u00edval, let\u011bl pry\u010d. \u0158et\u011bz m\u011bl v prav\u00e9m pa\u0159\u00e1tku a st\u0159ev\u00ed\u010dky v lev\u00e9m a let\u011bl d\u00e1l a d\u00e1l, a\u017e p\u0159ilet\u011bl k jednomu ml\u00fdnu, kter\u00fd vesele klapal klip a klap, klip a klap. U ml\u00fdna bylo dvacet pacholk\u016f a opracov\u00e1vali k\u00e1men, aby z n\u011bj vyrobili nov\u00fd ml\u00fdnsk\u00fd k\u00e1men. Tu pt\u00e1k vylet\u011bl na l\u00edpu, kter\u00e1 rostla p\u0159ed ml\u00fdnem, a zp\u00edval o tom, jak ho zabili, jak ho va\u0159ili, jak ho solili, jak ho nesli na st\u016fl, jak se nad n\u00edm modlili, aby ho pak sn\u011bdli, jeho kosti hodili pod st\u016fl a nakonec ulo\u017eili pod jalovec. A pacholkov\u00e9 se zaposlouchali a jeden po druh\u00e9m ust\u00e1vali v pr\u00e1ci, a\u017e i ten posledn\u00ed pr\u00e1ci p\u0159eru\u0161il a \u0159ekl: \u201ePt\u00e1ku Ohniv\u00e1ku, \u201eum\u00ed\u0161 tak kr\u00e1sn\u011b zp\u00edvat. Zazp\u00edvej je\u0161t\u011b jednou, a\u0165 si to i j\u00e1 poslechnu cel\u00e9!\u201c \u201eNe,\u201c \u0159ekl pt\u00e1k: \u201ej\u00e1 nezp\u00edv\u00e1m dvakr\u00e1t jen tak, dej mi ten ml\u00fdnsk\u00fd k\u00e1men a pak ti teprve zazp\u00edv\u00e1m.\u201c \u201eNu,\u201c odv\u011btil pacholek: \u201ekdyby ten k\u00e1men byl m\u016fj, tak ti ho d\u00e1m.\u201c Tu pravili ostatn\u00ed pacholci: \u201eKdy\u017e n\u00e1m je\u0161t\u011b jednou zazp\u00edv\u00e1, jen a\u0165 si ten k\u00e1men vezme!\u201c Pt\u00e1k slet\u011bl dol\u016f a t\u011bch dvacet pacholk\u016f popadlo ml\u00fdnsk\u00fd k\u00e1men a sochory a p\u00e1\u010didly ho zvednulo. Pt\u00e1k prostr\u010dil hlavu otvorem a s kamenem jako obojkem kolem krku vylet\u011bl zp\u011bt na l\u00edpu a zazp\u00edval o tom, jak ho zabili, jak ho va\u0159ili, jak ho solili, jak ho nesli na st\u016fl, jak se nad n\u00edm modlili, aby ho pak sn\u011bdli, jeho kosti hodili pod st\u016fl a nakonec ulo\u017eili pod jalovec.<\/p>\n

Kdy\u017e dozp\u00edval, rozt\u00e1hnul k\u0159\u00eddla a v prav\u00e9m pa\u0159\u00e1tku m\u011bl \u0159et\u011bz, v lev\u00e9m pa\u0159\u00e1tku st\u0159ev\u00ed\u010dky a kolem krku ml\u00fdnsk\u00fd k\u00e1men a s t\u00edm let\u011bl k otcovsk\u00e9mu domu. Ve sv\u011btnici sed\u011bl otec, matka a sest\u0159i\u010dka u stolu a otec \u0159ekl: \u201eAch je mi n\u011bjak lehko u srdce.\u201c \u201eAch to ne,\u201c \u0159ekla matka: \u201emn\u011b je t\u011b\u017eko a poj\u00edm\u00e1 mne \u00fazkost, jakoby se schylovalo ke stra\u0161liv\u00e9 bou\u0159i.\u201c Sest\u0159i\u010dka v\u0161ak sed\u011bla a plakala a plakala. Tu p\u0159ilet\u011bl ten pt\u00e1k a posadil se na st\u0159echu a otec \u0159ekl: \u201eMn\u011b je tak veselo a lehko u srdce, venku sv\u00edt\u00ed tak n\u00e1dhern\u011b slunce, je mi zrovna, jako bych m\u011bl zase vid\u011bt star\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho.\u201c \u201eAch ne,\u201c \u0159ekla \u017eena: \u201emne sv\u00edr\u00e1 \u00fazkost, zuby mi drkotaj\u00ed, je mi jako bych m\u011bla hore\u010dku.\u201c A sest\u0159i\u010dka sed\u011bla v koutku a plakala a u o\u010d\u00ed m\u011bla kapesn\u00edk a plakala, a\u017e byl kapesn\u00edk cel\u00fd mokr\u00fd. Tu si ten pt\u00e1k sednul na jalovec a zp\u00edval o tom, jak ho zabili, jak ho va\u0159ili, jak ho solili, jak ho nesli na st\u016fl; a matka si ucpala u\u0161i a zav\u0159ela o\u010di, nebo\u0165 necht\u011bla nic sly\u0161et ani vid\u011bt, ale v u\u0161\u00edch j\u00ed p\u0159esto hu\u010delo, jakoby se zvedla prudk\u00e1 bou\u0159e a p\u0159ed zav\u0159en\u00fdma o\u010dima se j\u00ed m\u00edhaly blesky. A pt\u00e1k zp\u00edval o tom, jak se nad n\u00edm modlili, aby ho pak sn\u011bdli, jeho kosti hodili pod st\u016fl. \u201eAch matko,\u201c \u0159ekl mu\u017e: \u201eto je p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd pt\u00e1k a jak n\u00e1dhern\u00e9 zp\u00edv\u00e1, slunce sv\u00edt\u00ed tak oslniv\u011b a von\u00ed tu v\u016fkol konvalinky.\u201c Tu si polo\u017eila sest\u0159i\u010dka hlavu na kolena a plakala, neust\u00e1le plakala a mu\u017e \u0159ekl: \u201eP\u016fjdu ven, mus\u00edm si toho pt\u00e1ka prohl\u00e9dnout zbl\u00edzka!\u201c \u201eAch, necho\u010f!\u201c pravila \u017eena: \u201eJe mi, jako by se t\u0159\u00e1sl cel\u00fd d\u016fm a st\u00e1l v plamenech.\u201c<\/p>\n

Ale mu\u017e vy\u0161el ven a prohl\u00ed\u017eel si pt\u00e1ka, kter\u00fd zp\u00edval o tom, jak kosti sesb\u00edrali a polo\u017eili pod jalovec. Pak nechal spadnout dol\u016f zlat\u00fd \u0159et\u011bz a ten dosedl na krk jeho otce a sed\u011bl mu jak ulit\u00fd. Otec se vr\u00e1til dovnit\u0159 a \u0159ekl: \u201ePod\u00edvej, co je to za dobr\u00e9ho pt\u00e1ka, daroval mi tento zlat\u00fd \u0159et\u011bz a je opravdu p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd.\u201c Ale \u017eena se tak vylekala, a\u017e upadla a \u010depec ji sl\u00e9tnul z hlavy. A pt\u00e1k se dal znovu do zp\u011bvu o tom, jak ho zabili, jak ho va\u0159ili. \u201eAch, kdybych byla tis\u00edc s\u00e1h\u016f pod zem\u00ed, abych to nemusela poslouchat!\u201c A pt\u00e1k zp\u00edval o tom, jak ho solili, jak ho nesli na st\u016fl, jak se nad n\u00edm modlili, aby ho pak sn\u011bdli. Tu se \u017eena jako mrtv\u00e1 sk\u00e1cela k zemi. A tu pt\u00e1k zp\u00edval o tom, jak jeho kosti hodili pod st\u016fl a nakonec ulo\u017eili pod jalovec. \u201eAch,\u201c \u0159ekla sest\u0159i\u010dka: \u201ep\u016fjdu ven a pod\u00edv\u00e1m se, zda mi ten pt\u00e1k tak\u00e9 n\u011bco daruje.\u201c A vy\u0161la ven. A pt\u00e1k j\u00ed hodil \u010derven\u00e9 st\u0159ev\u00ed\u010dky. Byla spokojen\u00e1 a \u0161\u0165astn\u00e1 a nov\u00e9 st\u0159ev\u00ed\u010dky si ihned obula, zatancovala si v nich a pak b\u011b\u017eela do domu.\u201ePod\u00edvejte!\u201c volala: \u201eJ\u00e1 jsem byla tak smutn\u00e1, kdy\u017e jsem \u0161la ven a nyn\u00ed jsem vesel\u00e1. To je n\u00e1dhern\u00fd pt\u00e1k! Daroval mi tyhle st\u0159ev\u00ed\u010dky!\u201c \u201eNe,\u201c \u0159ekla \u017eena a vysko\u010dila, vlasy ji vst\u00e1valy hr\u016fzou: \u201eje mi, jako by m\u011bl nastat konec sv\u011bta! Mus\u00edm tak\u00e9 ven, t\u0159eba se mi ulev\u00ed!\u201c A kdy\u017e matka vy\u0161la p\u0159ede dve\u0159e, hodil ji pt\u00e1k na hlavu ml\u00fdnsk\u00fd k\u00e1men a ten ji rozma\u010dkal na ka\u0161i.<\/p>\n

Kdy\u017e to otec i sest\u0159i\u010dka usly\u0161eli, vyb\u011bhli ven a tu uvid\u011bli na m\u00edst\u011b, kde d\u0159\u00edve sed\u011bl pt\u00e1k, ml\u017en\u00fd opar a pak plameny, a kdy\u017e to v\u0161e uhaslo, st\u00e1l tam brat\u0159\u00ed\u010dek. A tak ti t\u0159i \u017eili od t\u011bch \u010dasu v l\u00e1sce a svornosti do konce sv\u00fdch dn\u00ed.<\/p>\n

 <\/p>\n

\n

V mnoha legend\u00e1ch a poh\u00e1dk\u00e1ch je jalovec branou do jin\u00fdch dimenz\u00ed. M\u00edsto pro setk\u00e1n\u00ed s duchovn\u00edm sv\u011btem. M\u016f\u017eou zde s\u00eddlit v\u00edly, ob\u0159i nebo trpasl\u00edci a sk\u0159\u00edtkov\u00e9.<\/p>\n

Symbolika pak \u201ehovo\u0159\u00ed\u201c o o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed, poko\u0159e a ochran\u011b. Zanech\u00e1v\u00e1n\u00ed ob\u011btn\u00edch dar\u016f p\u0159\u00edrodn\u00edm duch\u016fm pod jalovcem bylo b\u011b\u017enou prax\u00ed, s kterou se m\u016f\u017eeme setkat je\u0161t\u011b dnes.<\/p>\n

V n\u011bmeck\u00e9m p\u0159ekladu pak jalovec (Wacholder<\/em>) znamen\u00e1 doslova \u201ebd\u011bl\u00fd strom\u201c, kter\u00fd byl ch\u00e1p\u00e1n jako str\u00e1\u017ece<\/em> funguj\u00edc\u00ed jako prost\u0159edn\u00edk mezi \u010dlov\u011bkem a neviditeln\u00fdm sv\u011btem duch\u016f.<\/p>\n

V poh\u00e1dce brat\u0159\u00ed Grimm\u016f Jalovec<\/em> se l\u00ed\u010d\u00ed, kterak du\u0161e mrtv\u00e9ho d\u00edt\u011bte vzl\u00e9t\u00e1 z jalovce jako pt\u00e1k.<\/p>\n

A je tady je\u0161t\u011b jeden tradi\u010dn\u00ed mo\u017en\u00fd zp\u016fsob komunikace s duchovn\u00edm sv\u011btem – z\u00e1paln\u00e1 \u201eob\u011b\u0165\u201c. Kou\u0159 nese modlitby a prosby k vy\u0161\u0161\u00edm sf\u00e9r\u00e1m do jemn\u011bj\u0161\u00edch dimenz\u00ed. Kou\u0159 ze d\u0159eva jalovcov\u00e9ho stromu byl sou\u010d\u00e1st\u00ed mnoha ritu\u00e1l\u016f. V Tibetu mni\u0161i v chr\u00e1mech praktikuj\u00ed z\u00e1paln\u00e9 ob\u011bti z jalovce pro po\u017eehn\u00e1n\u00ed v\u0161em a v\u0161emu.<\/p>\n

Motiv \u201eb\u00edl\u00fd jako sn\u00edh, \u010derven\u00fd jako krev\u201c se vyskytuje nejen v r\u016fzn\u00fdch zpracov\u00e1n\u00edch l\u00e1tky o Sn\u011bhurce, ale vyskytuje se i v jin\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed l\u00e1tce, tj. ve zcela jin\u00e9m p\u0159\u00edb\u011bhu, nap\u0159. v poh\u00e1dce \u00bbVan den Machandel-Boom\u00ab, kter\u00e1 rovn\u011b\u017e za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00edm bezd\u011btn\u00e9 \u017eeny m\u00edt d\u011b\u0165\u00e1tko b\u00edl\u00e9 jako sn\u00edh a \u010derven\u00e9 jako krev.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tato poh\u00e1dka vych\u00e1z\u00ed ze dvou verz\u00ed jedn\u00e9 lidov\u00e9 poh\u00e1dky. Jedna je ze sb\u00edrky Deutsches M\u00e4rchenbuch (Leipzig 1857)…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1986,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[679],"tags":[715,726,727],"class_list":["post-1968","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-genesis-2016-2017","tag-grimmove","tag-jalovec","tag-snehurka","wpcat-679-id"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1968","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1968"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1968\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1986"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1968"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1968"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1968"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}