{"id":1939,"date":"2016-10-09T17:47:47","date_gmt":"2016-10-09T15:47:47","guid":{"rendered":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/?p=1939"},"modified":"2016-10-09T17:47:47","modified_gmt":"2016-10-09T15:47:47","slug":"bratri-grimmove-o-rude-labuti-cernem-psu-a-sedive-kocce","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/bratri-grimmove-o-rude-labuti-cernem-psu-a-sedive-kocce\/","title":{"rendered":"Brat\u0159i Grimmov\u00e9: O rud\u00e9 labuti, \u010dern\u00e9m psu a \u0161ediv\u00e9 ko\u010dce"},"content":{"rendered":"

\"grimms_kinder-_und_hausmarchen_erster_theil_1812-cover\"<\/a>Lidov\u00e1 poh\u00e1dka Der Soldat und der Schreiner<\/em> (KHM 234) je z rozs\u00e1hl\u00e9 sb\u00edrky poh\u00e1dek brat\u0159\u00ed Grimm\u016f Kinder-und Hausm\u00e4rchen<\/em> (1812-15) a pat\u0159\u00ed k t\u011bm poh\u00e1dk\u00e1m, kter\u00e9 u\u017e v dal\u0161\u00edch vyd\u00e1n\u00edch nevy\u0161ly.<\/span><\/p>\n

 <\/p>\n

V<\/span> jednom m\u011bst\u011b \u017eili dva truhl\u00e1\u0159i a ka\u017ed\u00fd m\u011bl jednoho syna, a proto\u017ee jejich domy spolu sousedily, byly ti dv\u011b d\u011bti st\u00e1le spolu, spole\u010dn\u011b si hr\u00e1ly a vyv\u00e1d\u011bly, a\u017e jim lidi za\u010dali \u0159\u00edkat \u201eno\u017e\u00edk\u201c a \u201evidli\u010dka\u201c, proto\u017ee ty tak\u00e9 st\u00e1le le\u017e\u00ed vedle sebe na stole. Ani kdy\u017e oba vyrostli, necht\u011bli se od sebe odd\u011blit, ale proto\u017ee jeden byl odv\u00e1\u017en\u00fd a druh\u00fd boj\u00e1cn\u00fd, tak se prvn\u00ed stal voj\u00e1kem a druh\u00fd se vyu\u010dil \u0159emeslu po otci. A pak p\u0159i\u0161el \u010das, aby se truhl\u00e1\u0159 vydal na zku\u0161enou do sv\u011bta, a proto\u017ee ho voj\u00e1k necht\u011bl opustit, a vydali se na vandr spole\u010dn\u011b. P\u0159i\u0161li do m\u011bsta, kde si truhl\u00e1\u0159 na\u0161el slu\u017ebu u mistra, kter\u00fd nakonec, aby ti dva mohli z\u016fstat spolu, najal za pacholka i toho voj\u00e1ka. Bylo by to v\u0161echno dobr\u00e9, ale voj\u00e1kovi se pr\u00e1ce zaj\u00eddala, nejrad\u011bji poleh\u00e1val na medv\u011bdin\u011b, a tak to netrvalo dlouho a mistr ho poslal pry\u010d. Ale truhl\u00e1\u0159 necht\u011bl kamar\u00e1da opustit, a tak mistrovi slu\u017ebu vypov\u011bd\u011bl a t\u00e1hli d\u00e1l. A tak to \u0161lo v\u0161ude, kam p\u0159i\u0161li, na\u0161li dobrou pr\u00e1ci, ale ta nem\u011bla dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed, proto\u017ee voj\u00e1k byl l\u00edn\u00fd a poslali ho pry\u010d a truhl\u00e1\u0159 tam bez n\u011bj nez\u016fstal.<\/p>\n

Jednou p\u0159i\u0161li op\u011bt do velk\u00e9ho m\u011bsta, ale voj\u00e1k necht\u011bl p\u0159ilo\u017eit ruku k d\u00edlu a byl ze slu\u017eby propu\u0161t\u011bn je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e ve\u010dera, tak\u017ee museli na noc t\u00e1hnout d\u00e1l. Cesta je zavedla do hlubok\u00e9ho \u010dern\u00e9ho lesa a truhl\u00e1\u0159 \u0159ekl: \u201eD\u00e1l nejdu! Tam se to jen hem\u017e\u00ed \u010darod\u011bjnicemi a stra\u0161idly.\u201c Ale voj\u00e1k zvolal: \u201eAle co! Z toho strach nem\u00e1m!\u201c \u0160el prvn\u00ed a boj\u00e1cn\u00fd truhl\u00e1\u0159, proto\u017ee ho necht\u011bl opustit, se vydal za n\u00edm. Za n\u011bjakou chv\u00edli ztratili cestu a bloudili ve tm\u011b mezi stromy, a\u017e nakonec uvid\u011bli sv\u011btlo a vydali se za n\u00edm. Dovedlo je ke kr\u00e1sn\u00e9mu osv\u011btlen\u00e9mu z\u00e1mku, u jeho\u017e br\u00e1ny le\u017eel velk\u00fd \u010dern\u00fd pes a na rybn\u00edku plavala rud\u00e1 labu\u0165. Ve\u0161li do z\u00e1mku, ale nena\u0161li tam ani \u017eiv\u00e1\u010dka, jen v kuchyni sed\u011bla u kotle zav\u011b\u0161en\u00e9ho nad ohn\u011bm \u0161ediv\u00e1 ko\u010dka a tv\u00e1\u0159ila se, \u017ee va\u0159\u00ed. Proch\u00e1zeli n\u00e1dhern\u00fdmi komnatami, kter\u00e9 byly v\u0161echny pr\u00e1zdn\u00e9, a\u017e v t\u00e9 posledn\u00ed st\u00e1l prost\u0159en\u00fd st\u016fl s j\u00eddlem a pit\u00edm, a proto\u017ee m\u011bli po\u0159\u00e1dn\u00fd hlad, posadili se a nechali si chutnat. Potom voj\u00e1k \u0159ekl: \u201eKdy\u017e se jeden najedl a je syt\u00fd, m\u011bl by se prospat!\u201c Otev\u0159el dve\u0159e vedlej\u0161\u00ed komory a tam st\u00e1ly dv\u011b kr\u00e1sn\u00e9 postele, do kter\u00fdch hned ulehli, a u\u017e je to bralo ke sp\u00e1nku, kdy\u017e tu si truhl\u00e1\u0159 vzpomn\u011bl, \u017ee se je\u0161t\u011b nepomodlili, a tak vstal a \u0161el ke sk\u0159\u00edni u st\u011bny, otev\u0159el ji a na\u0161el tam krucifix a dv\u011b modlitebn\u00ed knihy. Ihned probudil voj\u00e1ka a oba poklekli a pomodlili se a potom klidn\u011b usnuli.<\/p>\n

Druh\u00e9ho dne r\u00e1no probudil voj\u00e1ka po\u0159\u00e1dn\u00fd \u0161touchanec, a\u017e ho to zvedlo do v\u00fd\u0161ky. \u201eCo m\u011b bije\u0161?\u201c zavolal na truhl\u00e1\u0159e, ale proto\u017ee ten taky obdr\u017eel r\u00e1nu, odv\u011btil: \u201eCo bije\u0161 ty m\u011b, j\u00e1 t\u011b nebiji!\u201c Tu voj\u00e1k \u0159ekl: \u201eTak to bude asi znamen\u00ed, \u017ee m\u00e1me vst\u00e1vat.\u201c Kdy\u017e vy\u0161li z lo\u017enice, st\u00e1la u\u017e sn\u00eddan\u011b na stole, ale truhl\u00e1\u0159 \u0159ekl: \u201eD\u0159\u00edv ne\u017e se toho j\u00eddla dotknu, poj\u010fme hledat n\u011bjak\u00e9ho \u010dlov\u011bka.\u201c \u201eAno,\u201c \u0159ekl voj\u00e1k: \u201ekdy\u017e si mysl\u00edm, \u017ee to va\u0159ila ta ko\u010dka, tak m\u011b taky p\u0159ejde v\u0161echna chu\u0165.\u201c Tak op\u011bt pro\u0161li cel\u00fd z\u00e1mek od shora dol\u016f, ale nena\u0161li ani \u017eiv\u00e1\u010dka. Nakonec voj\u00e1k \u0159ekl: \u201ePod\u00edv\u00e1me se je\u0161t\u011b do sklepa.\u201c Kdy\u017e sch\u00e1zeli po schodech dol\u016f, uvid\u011bli p\u0159ed prvn\u00edm sklepem sed\u011bt starou \u017eenu. \u201eDobr\u00fd den, mati\u010dko. To vy jste n\u00e1m nava\u0159ila?\u201c \u201eAno, syn\u00e1\u010dkov\u00e9, chutnalo v\u00e1m?\u201c Pak \u0161li po schodech o patro n\u00ed\u017e a p\u0159ed druh\u00fdm sklepem sed\u011bl hoch asi tak \u010dtrn\u00e1ctilet\u00fd. Tak\u00e9 ho pozdravili, ale on jim neodpov\u011bd\u011bl, a tak sestupovali n\u00ed\u017e, a\u017e p\u0159i\u0161li ke t\u0159et\u00edmu sklepu, kde sed\u011bla asi dvan\u00e1ctilet\u00e1 d\u00edvenka, kter\u00e1 jim na jejich pozdrav tak\u00e9 neodpov\u011bd\u011bla. \u0160li tedy d\u00e1l a\u017e na \u00fapln\u00fd konec sklepen\u00ed, ale u\u017e nikoho nena\u0161li. Kdy\u017e se vydali zp\u011bt a p\u0159i\u0161li k d\u00edvce, vstala za sv\u00e9ho m\u00edsta a oni se j\u00ed zeptali: \u201eChce\u0161 j\u00edt s n\u00e1mi nahoru?\u201c \u201eJe naho\u0159e na rybn\u00edce je\u0161t\u011b ta rud\u00e1 labu\u0165?\u201c zeptala se. \u201eAno, vid\u011bli jsme ji, kdy\u017e jsme p\u0159i\u0161li.\u201c \u201eTo je \u0161koda, to s v\u00e1mi j\u00edt nemohu.\u201c Kdy\u017e p\u0159i\u0161li k tomu chlapci, tak\u00e9 vstal, ale kdy\u017e se ho zeptali: \u201eChce\u0161 j\u00edt s n\u00e1mi nahoru?\u201c, odv\u011btil: \u201eJe na dvo\u0159e je\u0161t\u011b ten \u010dern\u00fd pes?\u201c \u201eAno, vid\u011bli jsme ho, kdy\u017e jsme p\u0159i\u0161li.\u201c \u201eTak to je mi l\u00edto, to s v\u00e1mi j\u00edt nemohu.\u201c Kdy\u017e dorazili k t\u00e9 sta\u0159ence, taky se j\u00ed zeptali: \u201eMati\u010dko, nechcete j\u00edt s n\u00e1mi nahoru?\u201c \u201eJe tam naho\u0159e v kuchyni je\u0161t\u011b ta \u0161ediv\u00e1 ko\u010dka?\u201c ptala se. \u201eAno, mati\u010dko, sed\u00ed na peci u hrnce a va\u0159\u00ed.\u201c \u201eTo je mi l\u00edto, dokud tu rudou labu\u0165, toho \u010dern\u00e9ho psa a tu \u0161edivou ko\u010dku nezabijete, nem\u016f\u017eeme ze sklepa ven.\u201c Kdy\u017e pak proch\u00e1zeli kuchyn\u00ed, voj\u00e1k cht\u011bl \u0161edivou ko\u010dku pohladit, ale ona na n\u011bj ud\u011blala zle ohniv\u00e9 o\u010di a zlov\u011bstn\u011b zaprskala, a tak ji nechal b\u00fdt.<\/p>\n

Te\u010f u\u017e vid\u011bli cel\u00fd z\u00e1mek, krom\u011b jedn\u00e9 mal\u00e9 kom\u016frky, ve kter\u00e9 je\u0161t\u011b nebyli, a kdy\u017e ji te\u010f otev\u0159eli, byla docela pr\u00e1zdn\u00e1, jen na st\u011bn\u011b visel luk a \u0161\u00edp, me\u010d a \u017eelezn\u00e9 kle\u0161t\u011b. Nad t\u00edm lukem se \u0161\u00edpem byl n\u00e1pis \u201eTento luk zabije rudou labu\u0165!\u201c, nad me\u010dem n\u011bkdo napsal \u201eTento me\u010d usekne hlavu \u010dern\u00e9mu psu!\u201c a nad \u017eelezn\u00fdmi kle\u0161t\u011bmi z\u00e1\u0159ilo zlat\u00fdm p\u00edsmem \u201eTyto kle\u0161t\u011b ust\u0159ihnou hlavu \u010dern\u00e9 ko\u010dce!\u201c \u201eAch, bo\u017ee!\u201c zvolal ustra\u0161en\u00fd truhl\u00e1\u0159: \u201ePoj\u010fme odtud pry\u010d!\u201c Ale voj\u00e1k ho uklid\u0148oval: \u201e Ale kdepak, vyhled\u00e1me ta zv\u00ed\u0159ata.\u201c Posb\u00edrali ty zbran\u011b a \u0161li do kuchyn\u011b, kde u\u017e st\u00e1la ta t\u0159i zv\u00ed\u0159ata shrom\u00e1\u017ed\u011bna, jako by se na n\u011b\u010dem radila, jako by m\u011bla n\u011bco zl\u00e9ho v \u00famyslu. Kdy\u017e to truhl\u00e1\u0159 vid\u011bl, m\u011bl r\u00e1zem srdce a\u017e v kalhot\u00e1ch, ale voj\u00e1k mu domluvil, a tak \u0159ekl, \u017ee by se mohli nejd\u0159\u00edve nasn\u00eddat. Kdy\u017e pak truhl\u00e1\u0159 bohat\u00fdrsky pojedl, \u0159ekl: \u201eV jedn\u00e9 komnat\u011b jsem vid\u011bl zbroj, tu si vezmu na sebe.\u201c Kdy\u017e tam p\u0159i\u0161li, o\u0161il se a \u0159ekl: \u201eCo kdybychom vysko\u010dili oknem a ode\u0161li? Co n\u00e1s zaj\u00edmaj\u00ed n\u011bjak\u00e1 zv\u00ed\u0159ata?\u201c Ale kdy\u017e p\u0159i\u0161el k oknu, byla p\u0159es n\u011bj pevn\u00e1 \u017eelezn\u00e1 m\u0159\u00ed\u017e, a tak u\u017e nem\u011bl \u017e\u00e1dnou v\u00fdmluvu a \u0161el k brn\u011bn\u00ed a \u017ee si ho nat\u00e1hne. Ale to v\u00e1m bylo t\u011b\u017ek\u00e9! Kdy\u017e ho voj\u00e1k chv\u00edli pozoroval, jak se s t\u00edm lopot\u00ed, \u0159ekl: \u201eV\u00ed\u0161, co? P\u016fjdeme tak, jak jsme!\u201c \u201eDobr\u00e1, dobr\u00e1.\u201c souhlasil truhl\u00e1\u0159: \u201eAle kdybychom tak byli alespo\u0148 t\u0159i, jako je t\u011bch zv\u00ed\u0159at.\u201c Sotva ta slova do\u0159ekl, tu na okno p\u0159ilet\u011bl b\u00edl\u00fd holub, za\u010dal klovat na sklo, a tak voj\u00e1k okno otev\u0159el, holub vlet\u011bl dovnit\u0159 a najednou p\u0159ed nimi st\u00e1l kr\u00e1sn\u00fd jinoch, vzal si luk a \u0161\u00edp a \u0159ekl: \u201eJ\u00e1 jsem ten t\u0159et\u00ed a pomohu v\u00e1m.\u201c Ale to se truhl\u00e1\u0159i nel\u00edbilo, proto\u017ee ten s t\u00edm lukem to m\u00e1 lep\u0161\u00ed, vyst\u0159el\u00ed a m\u016f\u017ee j\u00edt, kam je mu libo, ale oni dva musej\u00ed se sv\u00fdmi zbran\u011bmi k t\u011bm kouzeln\u00fdm zv\u00ed\u0159at\u016fm a\u017e na t\u011blo, a tak mu chlapec ten luk a \u0161\u00edp dal a s\u00e1m si vzal me\u010d.<\/p>\n

A pak se vydali do kuchyn\u011b, kde byla zv\u00ed\u0159ata, a jinoch usekl hlavu \u010dern\u00e9mu psu, voj\u00e1k popadnul kle\u0161t\u011bmi \u0161edivou ko\u010dku a ud\u011blal s n\u00ed kr\u00e1tk\u00fd proces, zat\u00edmco boj\u00e1cn\u00fd truhl\u00e1\u0159, kter\u00fd z\u016fstal vzadu, vyst\u0159elil \u0161\u00edp a zabil rudou labu\u0165. Sotva byla ta t\u0159i zv\u00ed\u0159ata mrtv\u00e1, p\u0159ihnala se ze sklepa sta\u0159ena a ob\u011b d\u011bti a v\u0161ichni vztekle k\u0159i\u010deli: \u201eVy jste zabili na\u0161e nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tele, vy zr\u00e1dci!\u201c A hnali se na n\u011b a cht\u011bli je zab\u00edt, ale ti t\u0159i je spole\u010dn\u00fdmi silami p\u0159emohli a t\u011bmi kouzeln\u00fdmi zbran\u011bmi zabili. Tu se cel\u00fd z\u00e1mek probudil tich\u00fdm \u0161epotem a podivuhodn\u00fdm \u0161um\u011bn\u00edm, kter\u00e9 p\u0159ich\u00e1zelo ze v\u0161ech kout\u016f. Truhl\u00e1\u0159 \u0159ekl: \u201eRad\u011bji ta t\u011bla poh\u0159b\u00edme, byli to p\u0159eci k\u0159es\u0165an\u00e9, jak jsme vid\u011bli podle toho krucifixu ve sk\u0159\u00edni.\u201c Tak mrtv\u00e9 vynesli na dv\u016fr, vykopali t\u0159i hroby a ulo\u017eili je do nich. Zat\u00edmco pracovali, hluk v z\u00e1mku st\u00e1le s\u00edlil a byl hlasit\u011bj\u0161\u00ed a hlasit\u011bj\u0161\u00ed, tak\u017ee kdy\u017e byli hotov\u00ed, rozezn\u00e1vali jednotliv\u00e9 hlasy, kter\u00e9 volaly: \u201eKde jsou? Kde jsou?\u201c Ten kr\u00e1sn\u00fd jinoch n\u011bkam zmizel a tentokr\u00e1t padnul strach i na srdnat\u00e9ho voj\u00e1ka, a tak utekli ze z\u00e1mku pry\u010d. Kdy\u017e u\u0161li kousek cesty, voj\u00e1k \u0159ekl: \u201eStejn\u011b to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9, \u017ee jsme tak utekli, m\u011bli bychom se tam vr\u00e1tit pod\u00edvat se, co se tam d\u011bje.\u201c \u201eNe,\u201c \u0159ekl truhl\u00e1\u0159: \u201ej\u00e1 nechci s t\u011bmi kouzeln\u00fdmi v\u011bcmi nic m\u00edt! Rad\u011bji si najdu poctivou ob\u017eivu ve m\u011bst\u011b.\u201c Ale voj\u00e1k mu nedal pokoje, dokud s n\u00edm ne\u0161el zp\u011bt.<\/p>\n

Kdy\u017e p\u0159i\u0161li k z\u00e1mku, byl pojednou pln\u00fd \u017eivota, na n\u00e1dvo\u0159\u00ed pob\u00edhali kon\u011b a mezi nimi se propl\u00e9tali slou\u017e\u00edc\u00ed. Tu se ti dva vyd\u00e1vali za chud\u00e9 \u0159emesln\u00edky a poprosili o trochu j\u00eddla. Jeden z dvo\u0159an\u016f \u0159ekl: \u201eAno, jen poj\u010fte dovnit\u0159, dnes je p\u0159\u00e1no ka\u017ed\u00e9mu!\u201c Zavedl je do kr\u00e1sn\u00e9 sv\u011btnice, kde jim dali j\u00eddlo i v\u00edno, a p\u0159i tom se jich ptali, zda cestou k z\u00e1mku nevid\u011bli dva ml\u00e1dence. \u201eKdepak.\u201c odv\u011btili. Tu si jeden sluha v\u0161imnul, \u017ee maj\u00ed na rukou krev, a tak se ptal, odkud ta krev je. Voj\u00e1k \u0159ekl: \u201e\u0158\u00edzl jsem se do prstu.\u201c Ale sluha to \u0159ekl jednomu z p\u00e1n\u016f, kter\u00fd je cht\u011bl vid\u011bt, a byl to ten kr\u00e1sn\u00fd jinoch, kter\u00fd jim pom\u00e1hal, a kdy\u017e je uvid\u011bl, zvolal: \u201eTo jsou ti dva, kte\u0159\u00ed zachr\u00e1nili z\u00e1mek!\u201c Pak je s radost\u00ed p\u0159ijal a vypr\u00e1v\u011bl jim, jak se to stalo, \u017ee byl z\u00e1mek zaklet\u00fd.<\/p>\n

Na z\u00e1mku slou\u017eila hospodyn\u011b, kter\u00e1 m\u011bla dv\u011b d\u011bti a byla \u010darod\u011bjnice. Kdy\u017e j\u00ed jednou panstvo vy\u010dinilo, rozvzteklila se a prom\u011bnila v\u0161e \u017eiv\u00e9 na z\u00e1mku v kameny. Jen nad t\u0159emi \u0161patn\u00fdmi slu\u017eebn\u00edky, kte\u0159\u00ed tak\u00e9 rozum\u011bli \u010darod\u011bjn\u00e9mu \u0159emeslu, nem\u011bla dost kouzeln\u00e9 moci a mohla je prom\u011bnit jen ve zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 pak vl\u00e1dla naho\u0159e v z\u00e1mku, a ona sama p\u0159ed nimi i s d\u011btmi utekla do sklepa. A tak\u00e9 nade mnou m\u011bla jen tolik moci, aby m\u011b mohla prom\u011bnit v b\u00edl\u00e9ho holuba. Kdy\u017e jste vy dva p\u0159i\u0161li na z\u00e1mek, m\u011bli jste ta zv\u00ed\u0159ata zab\u00edt, aby ti t\u0159i ve sklep\u011b byli voln\u00ed a za odm\u011bnu v\u00e1s cht\u011bli zab\u00edt, ale n\u00e1\u0161 P\u00e1n to zam\u00fd\u0161lel jinak, z\u00e1mek je osvobozen, ty kameny jsou op\u011bt \u017eivouc\u00ed bytosti a ten \u0161epot a \u0161um, co jste sly\u0161eli, to byla prvn\u00ed slova, kter\u00e1 \u0159ekli ti osvobozen\u00ed.\u201c<\/p>\n

Potom voj\u00e1ka i truhl\u00e1\u0159e zavedl k p\u00e1novi z\u00e1mku, kter\u00fd m\u011bl dv\u011b kr\u00e1sn\u00e9 dcery, a s t\u011bmi ty dva o\u017eenili a oni pak \u017eili spokojen\u011b a\u017e do konce sv\u00fdch dn\u016f.<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Lidov\u00e1 poh\u00e1dka Der Soldat und der Schreiner (KHM 234) je z rozs\u00e1hl\u00e9 sb\u00edrky poh\u00e1dek brat\u0159\u00ed Grimm\u016f Kinder-und…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1941,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[679],"tags":[715,706],"class_list":["post-1939","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-genesis-2016-2017","tag-grimmove","tag-pohadky","wpcat-679-id"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1939","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1939"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1939\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1941"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1939"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1939"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1939"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}