{"id":1438,"date":"2015-02-24T23:31:26","date_gmt":"2015-02-24T21:31:26","guid":{"rendered":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/?p=1438"},"modified":"2015-05-22T13:19:20","modified_gmt":"2015-05-22T11:19:20","slug":"oswald-spengler-fenomen-casu","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/oswald-spengler-fenomen-casu\/","title":{"rendered":"Oswald Spengler: Fenom\u00e9n \u010dasu"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/a>Spenglerovo vrcholn\u00e9 d\u00edlo hned v\u00a0\u00favodu nazna\u010duje, co hodl\u00e1 sledovat: \u201eNejedn\u00e1 se o to, co jsou hmatateln\u00e1 fakta o sob\u011b a pro sebe jako jevy v\u00a0n\u011bjak\u00e9 dob\u011b, n\u00fdbr\u017e o to, co sv\u00fdm jevem znamenaj\u00ed, nazna\u010duj\u00ed<\/em>.\u201c A o odstavec d\u00e1le p\u0159ich\u00e1z\u00ed dal\u0161\u00ed hutn\u00e1 lekce, kterou citujeme v\u00a0pln\u00e9 \u0161\u00ed\u0159i:<\/p>\n

\u201eKdo v\u00ed, \u017ee mezi diferenci\u00e1ln\u00edm po\u010dtem a dynastick\u00fdm principiem st\u00e1tu doby Ludv\u00edka XIV., mezi antickou st\u00e1tn\u00ed formou polis<\/em> a euklidovskou geometri\u00ed, mezi prostorovou perspektivou z\u00e1padn\u00ed olejomalby a p\u0159ekon\u00e1n\u00edm prostoru \u017eeleznic\u00ed, rozhlasem a dalekonosn\u00fdmi zbran\u011bmi, mezi kontrapunktickou instrument\u00e1ln\u00ed hudbou a hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm kreditn\u00edm syst\u00e9mem je hlubok\u00e1 souvislost formy?<\/p>\n

I ta nejst\u0159\u00edzliv\u011bj\u0161\u00ed fakta politiky, sledovan\u00e1 z\u00a0t\u00e9to perspektivy, p\u0159ij\u00edmaj\u00ed symbolick\u00fd a p\u0159\u00edmo metafyzick\u00fd charakter a poprv\u00e9 zde snad doch\u00e1z\u00ed k\u00a0tomu, \u017ee v\u011bci jako egyptsk\u00fd spr\u00e1vn\u00ed syst\u00e9m, antick\u00e9 mincovnictv\u00ed, analytick\u00e1 geometrie, \u0161ek, Suezsk\u00fd pr\u016fplav, \u010d\u00ednsk\u00fd knihtisk, prusk\u00e1 arm\u00e1da a \u0159\u00edmsk\u00e1 technika stavby silnic, se stejnou m\u011brou<\/em> ch\u00e1pou jako symboly a jako takov\u00e9 se vykl\u00e1daj\u00ed.\u201c<\/p>\n

D\u00e1le poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee se \u201ev tomto bod\u011b ukazuje, \u017ee je\u0161t\u011b v\u016fbec neexistuje teoreticky projasn\u011bn\u00e9 um\u011bn\u00ed<\/em> historick\u00e9ho pozorov\u00e1n\u00ed,\u201c a t\u00e1\u017ee se: \u201ePro koho<\/em> existuj\u00ed d\u011bjiny? Paradoxn\u00ed ot\u00e1zka, jak se zd\u00e1. Bezpochyby jsou tu pro ka\u017ed\u00e9ho, nakolik ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk se sv\u00fdm cel\u00fdm pob\u00fdv\u00e1n\u00edm a bd\u011bl\u00fdm byt\u00edm<\/em> (srv. G. Meyrink) je \u010dl\u00e1nkem d\u011bjin. Je v\u0161ak velk\u00fd rozd\u00edl, jestli n\u011bkdo \u017eije pod st\u00e1l\u00fdm dojmem, \u017ee jeho \u017eivot je jedn\u00edm prvkem v\u00a0daleko v\u011bt\u0161\u00edm b\u011bhu \u017eivota, kter\u00fd se t\u00e1hne p\u0159es stalet\u00ed \u010di tis\u00edcilet\u00ed, nebo jestli se c\u00edt\u00ed jako n\u011bco v\u00a0sob\u011b sam\u00e9m zaokrouhlen\u00e9 a uzav\u0159en\u00e9. Pro ten druh\u00fd zp\u016fsob bd\u011bl\u00e9ho byt\u00ed<\/em> jist\u011b nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u011bjiny sv\u011bta, \u017e\u00e1dn\u00fd sv\u011bt jako d\u011bjiny<\/em>.\u201c<\/p>\n

<\/span>Ne\u017e se Spengler p\u0159ebrod\u00ed \u010dasov\u00fdmi vrstvami jako Wells\u016fv poutn\u00edk v\u00a0\u010dase a pouk\u00e1\u017ee na tento fenom\u00e9n zcela jedine\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem, p\u0159edvede n\u00e1m, jak fungovala lidsk\u00e1 pam\u011b\u0165. \u201eLidstvo se od nepam\u011bti pot\u00fdkalo se ztr\u00e1tou pam\u011bti. Ka\u017ed\u00e1 kultura p\u0159istupovala v\u0161ak ke sv\u00fdm pam\u011btem jinak. Kdy\u017e Varrovi na konci (\u0159\u00edmsk\u00e9) republiky \u0161lo o to, aby rychle fixoval \u0159\u00edmsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, rychle mizej\u00edc\u00ed z\u00a0lidov\u00e9ho v\u011bdom\u00ed, rozd\u011blil bohy, jim\u017e st\u00e1t co nej\u00fazkostliv\u011bji slou\u017eil<\/em>, na di certi<\/em> a di incerti<\/em> \u2013 na ty, o nich\u017e se je\u0161t\u011b n\u011bco v\u011bd\u011blo, a ty, z\u00a0nich\u017e navzdory pokra\u010duj\u00edc\u00edmu ve\u0159ejn\u00e9mu kultu zbylo jen jm\u00e9no.\u201c<\/p>\n

Indick\u00e1 kultura, jej\u00ed\u017e idea nirv\u00e1ny je nejrozhodn\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdrazem dokonale ahistorick\u00e9<\/em> du\u0161e, jak\u00fd m\u016f\u017ee existovat, nem\u011bla nikdy ani ten nejmen\u0161\u00ed cit pro to \u201ekdy\u201c v\u00a0jak\u00e9mkoliv smyslu. Indick\u00fd \u010dlov\u011bk zapom\u00ednal v\u0161e, egyptsk\u00fd nemohl zapomenout nic<\/em>. Egyptsk\u00e1 mumie je symbolem nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u016fle\u017eitosti. T\u011blo mrtv\u00e9ho se zv\u011b\u010d\u0148ovalo<\/em>, jako se prop\u016fj\u010dovala v\u011b\u010dnost jeho osobnosti. Egyptsk\u00e1 kultura je inkarnac\u00ed starosti<\/em> \u2013 starosti o budouc\u00ed, a s\u00a0t\u00edm nutn\u011b spojen\u00e9<\/em> starosti o to minul\u00e9. Egyp\u0165an pop\u00edr\u00e1<\/em> minulost, antick\u00fd \u010dlov\u011bk j\u00ed p\u0159itak\u00e1v\u00e1<\/em> celou \u0159e\u010d\u00ed forem sv\u00e9 kultury.<\/p>\n

\u201e\u017d\u00e1dn\u00fd velk\u00fd \u0158ek nikdy nesepsal pam\u011bti, kter\u00e9 by jeho duchovn\u00edm zrakem fixovaly p\u0159ekonanou epochu. O sv\u00e9m vnit\u0159n\u00edm \u017eivot\u011b n\u00e1m S\u00f3krat\u00e9s ne\u0159ekl ani jednou n\u011bco v\u00a0na\u0161em smyslu v\u00fdznamn\u00e9ho. Je ot\u00e1zka, zda v\u00a0antick\u00e9 du\u0161i bylo v\u016fbec mo\u017en\u00e9 n\u011bco takov\u00e9ho, co p\u0159ece jako p\u0159irozen\u00fd pud p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 vznik Parsifala, Hamleta, Werthera. U\u017e z\u00a0toho plyne, jak m\u00e1lo antick\u00e9ho, tj. \u010dist\u011b p\u0159\u00edtomn\u00e9ho m\u011bl v\u00a0sob\u011b Goethe, kter\u00fd nezapom\u00ednal nic a jeho\u017e d\u00edla jsou podle jeho vlastn\u00edch slov jen zlomky jednoho velk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/a>Mezi z\u00e1padn\u00edmi n\u00e1rody to byli N\u011bmci, kte\u0159\u00ed vynalezli mechanick\u00e9 hodiny,<\/em> viditeln\u00fd symbol ub\u00edhaj\u00edc\u00edho \u010dasu, jejich\u017e \u00fadery zn\u011bj\u00edc\u00ed dnem i noc\u00ed z\u00a0nes\u010detn\u00fdch v\u011b\u017e\u00ed nad z\u00e1padn\u00ed Evropou jsou snad t\u00edm nejohromn\u011bj\u0161\u00edm vyj\u00e1d\u0159en\u00edm, jeho\u017e je n\u011bjak\u00fd historick\u00fd pocit sv\u011bta v\u016fbec schopen.\u201c Ukazuje to na to, \u017ee \u010das a jeho vn\u00edm\u00e1n\u00ed jde ruku v\u00a0ruce s\u00a0duchovn\u00edm v\u00fdvojem \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

\u201eNic z\u00a0toho nenajdeme v\u00a0bez\u010das\u00fdch<\/em> antick\u00fdch kraj\u00edch a m\u011bstech. A\u017e do Perikla se denn\u00ed doba odhadovala jen podle d\u00e9lky st\u00ednu a teprve od Aristotela z\u00edsk\u00e1v\u00e1 h\u00f3ra<\/em> babyl\u00f3nsk\u00fd v\u00fdznam \u201ahodiny\u2018. P\u0159edt\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e9 exaktn\u00ed rozd\u011blen\u00ed dne v\u016fbec neexistovalo. V\u00a0Babyl\u00f3n\u011b a Egypt\u011b byly vodn\u00ed a slune\u010dn\u00ed hodiny vynalezeny v\u00a0t\u00e9 nejran\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b, ale v\u00a0Ath\u00e9n\u00e1ch teprve Plat\u00f3n zavedl formu klepsydry, skute\u010dn\u011b pou\u017eitelnou jako hodiny; slune\u010dn\u00ed hodiny byly p\u0159evzaty je\u0161t\u011b pozd\u011bji, pouze jako nepodstatn\u00e9 n\u00e1\u010din\u00ed v\u0161edn\u00edho dne, ani\u017e by se t\u00edm antick\u00fd pocit \u017eivota<\/em> sebem\u00e9n\u011b zm\u011bnil.\u201c<\/p>\n

Modern\u00ed doba tedy za\u010d\u00edn\u00e1 m\u011b\u0159en\u00edm \u010dasu a jeho dramati\u010dnost groteskn\u011b podtrhli u\u017e v\u00a0n\u011bm\u00e9 grotesce Harold Lloyd, kter\u00fd ve sn\u00edmku re\u017eis\u00e9r\u016f Freda C. Newmeyera a Sama Taylora O patro v\u00fd\u0161<\/em> (Safety Last!<\/em>, 1923) vis\u00ed za velkou ru\u010di\u010dku na cifern\u00edku hodin na mrakodrapu nad propast\u00ed, nebo Charlie Chaplin, jeho\u017e Tul\u00e1k nastoupil v\u00a0Modern\u00ed dob\u011b<\/em> (Modern Times<\/em>, 1936) do tov\u00e1rny k mont\u00e1\u017en\u00ed lince a ve slavn\u00e9 sc\u00e9n\u011b symbolicky v\u00a0\u0161\u00edlenstv\u00ed dotahuje \u0161rouby na ob\u0159\u00edm soukol\u00ed n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edm kole\u010dka hodinek.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Spengler zmi\u0148uje rovn\u011b\u017e \u201evelmi hlubok\u00fd a nikdy dostate\u010dn\u011b neocen\u011bn\u00fd rozd\u00edl mezi antickou a z\u00e1padn\u00ed matematikou. Antick\u00e9 po\u010detn\u00ed my\u0161len\u00ed ch\u00e1pe v\u011bci, jak jsou<\/em>, jako veli\u010diny,<\/em> bez \u010dasu, \u010dist\u011b p\u0159\u00edtomn\u011b. To vedlo k\u00a0euklidovsk\u00e9 geometrii, k\u00a0matematick\u00e9 statice a k\u00a0uzav\u0159en\u00ed duchovn\u00edho syst\u00e9mu naukou o \u0159ezech koule\u201c.<\/p>\n

Podobn\u011b se dnes chov\u00e1 ve vztahu k\u00a0pr\u00e1vu Google, kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u201eposkytuje informace, tak jak jsou<\/em>\u201c. Jsme tedy dosud zajatci antick\u00e9 p\u0159edstavy pr\u00e1va, kdy se posuzuje chov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka v\u00a0p\u0159\u00edtomnosti<\/em>, tedy v\u00a0jak\u00e9msi \u010dasov\u00e9m \u0159ezu<\/em>, t\u0159eba\u017ee u\u017e dlouho v\u00edme, \u017ee jevovost je \u010dist\u011b chaotick\u00e1<\/em>. \u201eMy ch\u00e1peme v\u011bci, jak vznikaj\u00ed<\/em> a jak se chovaj\u00ed<\/em>, jako funkce<\/em>.\u201c Ch\u00e1pat ov\u0161em \u010dlov\u011bka v\u00a0psycho-historicko-soci\u00e1ln\u00edch vazb\u00e1ch by ov\u0161em vy\u017eadovalo matematickou v\u011bdu podobnou Asimovov\u011b psychohistorii v\u00a0jeho epick\u00e9 sci-fi s\u00e9rii Nadace<\/em>, podlo\u017eenou op\u011bt \u2013 funkcemi<\/em>. D\u00edlo tak\u00e9 takov\u00fdm p\u0159edznamen\u00e1n\u00edm Spengler uv\u00e1d\u00ed: \u201eTato kniha je prvn\u00edm odv\u00e1\u017en\u00fdm pokusem ur\u010dit dop\u0159edu chod d\u011bjin.\u201c<\/p>\n

Prvn\u00ed v\u011bk tedy ch\u00e1pal v\u011bc samu o sob\u011b<\/em>, co<\/em> a jak je<\/em>, Druh\u00fd v\u011bk potom, jak vznik\u00e1<\/em> a jak se chov\u00e1<\/em>, a kone\u010dn\u011b T\u0159et\u00ed v\u011bk ji pojme v\u00a0tom, \u010d\u00edm je duchovn\u011b<\/em>.<\/p>\n

Fantom sv\u011btov\u00fdch d\u011bjin je pro Spenglera obrovsk\u00fdm optick\u00fdm klamem, \u201ekter\u00fd se n\u00e1m u\u017e d\u00e1vno stal zvykem a podle n\u011bho\u017e se do d\u00e1li epizodicky smrsknou d\u011bjiny tis\u00edcilet\u00ed jako \u010c\u00edny a Egypta, zat\u00edmco v\u00a0bl\u00edzkosti vlastn\u00edho stanovi\u0161t\u011b se od dob Luthera a zvl\u00e1\u0161t\u011b Napoleona stra\u0161ideln\u011b nad\u00fdmaj\u00ed desetilet\u00ed.\u201c<\/p>\n

Hned na prahu z\u00e1padn\u00ed kultury se objevuje velk\u00fd Joachim von Floris (\u20201202), prvn\u00ed myslitel Hegelova r\u00e1zu, kter\u00fd rozbil Augustin\u016fv dualistick\u00fd obraz sv\u011bta a s\u00a0pln\u00fdm pocitem prav\u00e9ho gotika postavil proti n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed Star\u00e9ho a Nov\u00e9ho Z\u00e1kona nov\u00e9 k\u0159es\u0165anstv\u00ed sv\u00e9 doby jako n\u011bco t\u0159et\u00edho: v\u011bk Otce, Syna a Ducha svat\u00e9ho. A\u017e do nejhlub\u0161\u00edho nitra ot\u0159\u00e1sl nejlep\u0161\u00edmi franti\u0161k\u00e1ny a dominik\u00e1ny, Dantem, Tom\u00e1\u0161em, a podn\u00edtil podhled na sv\u011bt, kter\u00fd se pomalu ujal dr\u017eby cel\u00e9ho d\u011bjinn\u00e9ho my\u0161len\u00ed na\u0161\u00ed kultury.<\/p>\n

Dnes mysl\u00edme ve sv\u011btad\u00edlech. Jenom filosofov\u00e9 a historici se to je\u0161t\u011b nenau\u010dili.<\/p>\n

Nietzscheho d\u011bjinn\u00fd horizont zahrnoval pojmy dekadence, nihilismu, p\u0159ehodnocen\u00ed v\u0161ech hodnot, v\u016fle k\u00a0moci, je\u017e jsou hluboce zalo\u017eeny v\u00a0podstat\u011b z\u00e1padn\u00ed civilizace.<\/p>\n

Dnes se zan\u011bcujeme nad\u0161en\u00edm nad l\u00ed\u010den\u00edm ruchu antick\u00fdch velkom\u011bst u Aristofana, Juvenala a Petronia, nad ji\u017en\u00ed \u0161p\u00ednou a l\u016fzou, lomozem a n\u00e1silnostmi, nad chlapci ur\u010den\u00fdmi k\u00a0rozko\u0161i a nad het\u00e9rami, nad kultem falu a c\u00edsa\u0159sk\u00fdmi orgiemi \u2013 ale stejn\u00e9mu kusu skute\u010dnosti v\u00a0dne\u0161n\u00edch sv\u011btov\u00fdch m\u011bstech jdou se st\u00ed\u017enostmi a ohrnov\u00e1n\u00edm nosu z\u00a0cesty. \u201eVe m\u011bstech je \u0161patn\u00e9 \u017e\u00edt, je tam p\u0159\u00edli\u0161 mnoho vilnosti.\u201c Tak pravil Zarathustra.<\/p>\n

Teprve \u0158\u00edman\u00e9 se svou praktickou energi\u00ed dali otroctv\u00ed onen ob\u0159\u00ed styl, kter\u00fd pro mnoh\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1 antick\u00e9 veden\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, pr\u00e1vn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a zp\u016fsob \u017eivota a ka\u017edop\u00e1dn\u011b mocn\u011b degradoval d\u016fstojnost vedle stoj\u00edc\u00ed svobodn\u00e9 pr\u00e1ce. Teprve germ\u00e1nsk\u00e9, ne rom\u00e1nsk\u00e9 n\u00e1rody z\u00e1padn\u00ed Evropy a Ameriky p\u0159\u00edslu\u0161n\u011b tomu vyvinuly z\u00a0parn\u00edho stroje velkopr\u016fmysl, kter\u00fd zm\u011bnil obraz zem\u00ed. Nelze p\u0159ehl\u00e9dnout vztah obou ke stoicismu a socialismu. Teprve \u0159\u00edmsk\u00fd caesarismus, ohl\u00e1\u0161en\u00fd C. Flaminiem a zpodobn\u011bn\u00fd poprv\u00e9 Mariem, nau\u010dil uvnit\u0159 antick\u00e9ho sv\u011bta zn\u00e1t vzne\u0161enost pen\u011bz<\/em> \u2013 v\u00a0rukou lid\u00ed siln\u00e9ho ducha, velkoryse zalo\u017een\u00fdch lid\u00ed fakt\u016f. Bez toho<\/em> nelze pochopit ani Caesara, ani \u0159\u00edmanstv\u00ed. Ka\u017ed\u00fd \u0158ek m\u00e1 jist\u00fd rys Dona Quijota, ka\u017ed\u00fd \u0158\u00edman Sancho Panzy \u2013 \u010d\u00edm jinak je\u0161t\u011b byli, to ustupuje do pozad\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Pro Spenglera je \u201e\u017eivot uskute\u010dn\u011bn\u00edm mo\u017en\u00e9ho a pro \u010dlov\u011bka mozku existuj\u00ed jen extenzivn\u00ed mo\u017enosti<\/em>\u201c. Duch je komplementem rozp\u00ednavosti, a kdo by o t\u00e9to tendenci k\u00a0inflaci pochyboval, nech\u0165 si p\u0159e\u010dte poh\u00e1dku brat\u0159\u00ed Grimmov\u00fdch Duch v\u00a0l\u00e1hvi<\/em>.<\/p>\n

V\u00a0prvn\u00ed kapitole se Spengler zab\u00fdv\u00e1 smyslem \u010d\u00edsel. Nekone\u010dn\u00e9 vznik\u00e1n\u00ed [Werden] \u2013 p\u016fsoben\u00ed [Wirken], \u201eskute\u010dnost\u201c [Wirklichkeit] \u2013 se v\u017edy ch\u00e1pe i jako stav, a tedy se sm\u00ed p\u0159i\u0159azovat k\u00a0byt\u00ed (l\u00e9pe: existenci, pakli\u017ee mluv\u00edme o \u201estavu\u201c), k\u00a0\u010demu\u017e mohou jako p\u0159\u00edklady slou\u017eit t\u0159eba fyzik\u00e1ln\u00ed pojmy rovnom\u011brn\u00e9 rychlosti a stavu pohybu nebo z\u00e1kladn\u00ed p\u0159edstava kinetick\u00e9 teorie plyn\u016f. Ozna\u010den\u00edmi \u201eto vlastn\u00ed <\/em>\u201c a \u201eto ciz\u00ed <\/em>\u201c Spengler rozli\u0161uje dv\u011b prap\u016fvodn\u00ed fakta bd\u011bl\u00e9ho byt\u00ed, jejich\u017e smysl tu pro ka\u017ed\u00e9ho bd\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka \u2013 tedy ne pro sn\u00edc\u00edho \u2013 pevn\u011b stoj\u00ed s\u00a0bezprost\u0159edn\u00ed vnit\u0159n\u00ed jistotou.<\/p>\n

Druhou kapitolou Spengler otev\u00edr\u00e1 vlastn\u00ed probl\u00e9m sv\u011btov\u00fdch d\u011bjin, \u017ee toti\u017e v\u011bci jsou \u201ev \u010dase<\/em>\u201c jako v\u00a0prostoru a nelze \u201emyslet\u201c nic \u201emimo n\u011b\u201c. Schopnost pro\u017e\u00edvat p\u0159\u00edtomn\u00e9 d\u011bjiny a zp\u016fsob, jak se d\u011bjiny pro\u017e\u00edvaj\u00ed jako p\u0159edev\u0161\u00edm t\u00e9\u017e vlastn\u00ed <\/em>d\u011bn\u00ed, je u jednotliv\u00fdch lid\u00ed velmi odli\u0161n\u00fd.<\/p>\n

Z\u00e1padn\u00ed \u010dlov\u011bk je nemysliteln\u00fd bez nej\u00fazkostliv\u011bj\u0161\u00edho m\u011b\u0159en\u00ed \u010dasu \u2013 bez chronologie d\u011bj\u00edc\u00edho se<\/em>, kter\u00e1 veskrze odpov\u00edd\u00e1 na\u0161\u00ed obrovsk\u00e9 pot\u0159eb\u011b archeologie, to znamen\u00e1 pot\u0159eb\u011b uchov\u00e1vat, vykop\u00e1vat, shroma\u017e\u010fovat v\u0161e, co se ud\u00e1lo. Barokn\u00ed doba pov\u00fd\u0161ila gotick\u00fd symbol v\u011b\u017en\u00edch hodin je\u0161t\u011b d\u00e1le ke groteskn\u00edm kapesn\u00edm hodink\u00e1m, kter\u00e9 prov\u00e1zej\u00ed jednotlivce neust\u00e1le.<\/p>\n

Ve druh\u00e9m svazku v\u010dlen\u00ed do pojedn\u00e1n\u00ed o p\u016fvodu a krajin\u011b sv\u016fj rozbor kosmick\u00e9ho a mikrokosmu, aby pak p\u0159e\u0161el k\u00a0m\u011bst\u016fm a n\u00e1rod\u016fm, a odbo\u010dkou p\u0159es probl\u00e9my arabsk\u00e9 kultury (tolik osudn\u00e9 pro z\u00e1padn\u00ed kulturu a civilizaci!) \u2013 pseudomorf\u00f3zy a magickou du\u0161i \u2013 se vrac\u00ed k\u00a0prostorov\u00e9mu historick\u00e9mu \u00fatvaru st\u00e1tu, odkud plynule p\u0159ech\u00e1z\u00ed ke sv\u011btu forem hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u017eivota: pen\u011bz\u016fm a stroji.<\/p>\n

Demokracie je funkc\u00ed rovnice duch a pen\u00edze. Z\u00a0toho nutn\u011b povst\u00e1v\u00e1 sebezni\u010den\u00ed demokracie pen\u011bzi. Tradic\u00ed venkova je my\u0161len\u00ed ve statc\u00edch: gruntem roln\u00edka je statek<\/em> jako s\u00eddlo jeho hospoda\u0159en\u00ed. M\u011bsto naproti tomu p\u0159edstavuje my\u0161len\u00ed v\u00a0pen\u011bz\u00edch. Pomysl\u00edme-li znovu na \u201educha v\u00a0l\u00e1hvi\u201c, jasn\u011b vyvstane, \u017ee v\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b jde o nadm\u00edru volatiln\u00ed jev. Sv\u011btov\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed uskute\u010d\u0148uje mobilizaci statk\u016f pen\u011bzi. Faust\u016fv vyn\u00e1lez, pen\u00edze, se p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed do my\u0161len\u00ed a vynal\u00e9z\u00e1 \u00fa\u010detn\u00ed hodnotu<\/em>. Vedle toho u\u017e podvojn\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed<\/em> p\u0159edstavuje naprostou d\u00e9monizaci tohoto p\u0159edm\u011btu a c\u00edrkevn\u00ed otcov\u00e9, kritizuj\u00edc\u00ed u\u017e ve sv\u00e9 dob\u011b ran\u00e9 projevy \u00fa\u017eery<\/em>, by nad n\u00edm spr\u00e1skli ruce. Spengler tak m\u016f\u017ee \u0159\u00edci: \u201ePodvojn\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed je \u010distou anal\u00fdzou sv\u011btov\u00e9ho prostoru, vzta\u017eenou na syst\u00e9m koordin\u00e1t, jeho\u017e po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm bodem je \u00bbfirma\u00ab.<\/em>\u201c<\/p>\n

My\u0161len\u00ed v\u00a0pen\u011bz\u00edch plod\u00ed pen\u00edze<\/em>: to je tajemstv\u00ed sv\u011btov\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. V\u00a0pen\u011bz\u00edch vyhas\u00edn\u00e1 my\u0161len\u00ed.<\/p>\n

Me\u010d v\u00edt\u011bz\u00ed nad pen\u011bzi, pansk\u00e1 v\u016fle si op\u011bt podrobuje v\u016fli ke ko\u0159isti. Moc lze sesadit jen jinou moc\u00ed<\/em>, ne principem, a v\u016f\u010di pen\u011bz\u016fm neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 jin\u00e1. Pen\u00edze p\u0159em\u016f\u017ee a zru\u0161\u00ed jen krev.<\/p>\n

Tato z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 v\u011bta je apokalyptick\u00fdm proroctv\u00edm o budoucnosti sv\u011bta \u0159\u00edzen\u00e9ho pen\u011bzi.<\/p>\n

*<\/p>\n

Oswald Spengler: Z\u00e1nik Z\u00e1padu. Obrysy morfologie sv\u011btov\u00fdch d\u011bjin<\/strong><\/p>\n

772 stran, Academia<\/a>, Praha 2010, vyd\u00e1n\u00ed prvn\u00ed, v\u00e1zan\u00e9, cena 665 K\u010d
\nISBN 978-80-200-1886-1<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Spenglerovo vrcholn\u00e9 d\u00edlo hned v\u00a0\u00favodu nazna\u010duje, co hodl\u00e1 sledovat: \u201eNejedn\u00e1 se o to, co jsou hmatateln\u00e1 fakta…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1439,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[361],"tags":[],"class_list":["post-1438","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kreativni-mysleni-2014-2015","wpcat-361-id"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1438","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1438"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1438\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1439"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1438"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1438"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.horus.cz\/WProclamatio\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1438"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}